Estonsko by podle Vystrčila mohlo uznat jadernou energii za udržitelný zdroj

Estonsko by mohlo do budoucna uznat jadernou energii jako udržitelný zdroj, a podpořit tak Českou republiku, která v EU dlouhodobě prosazuje, aby byla jaderná energie zařazena mezi čisté zdroje energie.

Po dnešním jednání s novým estonským prezidentem Alarem Karisem v Tallinu to českým novinářům řekl předseda českého Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Šéf horní komory parlamentu vede tento týden podnikatelskou misi do Pobaltí, kromě Estonska navštíví také Litvu.

Kromě Karise dnes Vystrčila mimo jiné přijal také bývalý premiér a předseda estonského parlamentu Jüri Ratas. "V tuto chvíli jsem získal spíše jemný náznak podpory, ale nebylo tomu tak, že bychom věděli stoprocentně, že tomu tak bude," řekl k podpoře jaderné energie Vystrčil. S estonskou stranou podle něj panuje shoda na tom, že po ustavení nové české vlády by se měly setkat parlamentní delegace obou zemí.

"Pan předseda estonského parlamentu řekl, že bude velmi dobré, pokud si v oblasti jádra vyměníme zkušenosti. Protože jedna z věcí, která Estonsko zajímá, je jakým způsobem je zaručena bezpečnost a jakým způsobem je zajištěn odpad v případě spalování jádra. Obojí si myslím, že jsme schopni si vysvětlit," uvedl Vystrčil. Estonsko podle něj počítá do budoucna především s rozvojem větrné energie. Nyní je nejdůležitějším primárním zdrojem pro výrobu elektřiny v Estonsku břidlice.

Ratas na dnešním Česko-estonském podnikatelském fóru v Tallinnu řekl, že potenciál spolupráce mezi oběma zeměmi je větší, než se zatím podařilo naplnit. "Možnosti spolupráce jsou velké. Příležitostí může být například průmyslová revoluce 4.0," uvedl estonský politik. Průmyslem 4.0 se označuje čtvrtá průmyslová revoluce, tedy trend digitalizace, díky níž se automatizuje výroba.

"U digitalizace jsem se zmínil o tom, že je plánováno, že v rámci české vlády bude i ministr pro digitalizaci. Tím pádem by vlastně on mohl být tím koordinátorem setkání třeba i parlamentních delegací, které by probraly možnosti, jak využít estonských zkušeností s digitalizací v ČR," řekl Vystrčil. V této souvislosti uvedl například jednodušší podávání daňových přiznaní nebo efektivnější vyřizování občanských a řidičských průkazů.

Nejvyšší ústavní činitelé v čele s prezidentem Gitanasem Nausedou přijmou Vystrčila také v Litvě. Cesty do pobaltských zemí se kromě předsedy Senátu účastní také senátor Zbyněk Linhart (za STAN), předseda senátorů ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra a senátorky Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) a Adéla Šípová (za Piráty).

Delegaci doprovází náměstkyně ministra průmyslu a dopravy Martina Tauberová a zástupci českých firem sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy ČR. Účastní se také předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

Nového prezidenta má Estonsko od 11. října. Třiašedesátiletý vědec a dosavadní ředitel Estonského národního muzea Karis v úřadu nahradil první estonskou prezidentku Kersti Kaljulaidovou. Stal se pátou hlavou státu od roku 1991, kdy Estonsko získalo nezávislost na tehdejším Sovětském svazu.

Související

Estonsko, ilustrační foto

Estonsko: Za žhářským útokem na obrannou společnost Milrem Robotics stojí ruské tajné služby

Estonský ministerský předseda Kristen Michal veřejně prohlásil, že za žhářským útokem na společnost Milrem Robotics stojí ruské tajné služby. Reagoval tak na vyjádření Kremlu, který jakákoli obvinění kategoricky odmítl. Estonský premiér zdůraznil, že se jeho země nenechá zastrašit a na kroky Moskvy odpoví ještě větší podporou napadené Ukrajiny. Podle šéfa estonského kabinetu je tento incident součástí širší ruské kampaně zaměřené na oslabení evropské jednoty.
Nábor dobrovolníků do ruské armády

Estonsko chce, aby Evropská unie zakázala vstup ruským vojákům

Estonsko podniká kroky k tomu, aby zabránilo ruským vojákům ve vstupu do země, a to i v době, kdy boje na Ukrajině utichnou. Tato pobaltská země letos zablokovala vstup přibližně 1 300 bývalým ruským bojovníkům a nyní vyvíjí tlak na Brusel, aby zavedl celoevropský zákaz. Tallinn prosazuje, aby dveře do Evropské unie zůstaly pro tyto osoby zavřené dlouho poté, co na frontě utichnou zbraně.

Více souvisejících

estonsko ,  jaderné elektrárny ,  Miloš Vystrčil (ODS)

Aktuálně se děje

před 46 minutami

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 3 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 7 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

včera

Nobelovu cenu za ekonomii dostali američtí ekonomové, ovlivnili moderní chápání hospodářské politiky

Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomických věd na památku Alfreda Nobela, všeobecně známá jako Nobelova cena za ekonomii, byla letos udělená americkým ekonomům Robertu E. Hallovi a Michaelu Woodfordovi. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy