Francie, Itálie, Británie hlásí menší nárůst nakažených než v sobotu

Británie, Francie a Itálie dnes oznámily další tisíce potvrzených případů koronaviru, dnešní bilance jsou však nižší než v sobotu. S odvoláním na úřady těchto zemí, které mají v absolutních číslech jedny z nejvyšších přírůstků infekcí v Evropě, o tom informovala agentura Reuters. Španělský premiér Pedro Sánchez dnes ohlásil, že země začne od ledna s očkovacím programem.

Španělsko a Německo jsou podle šéfa španělské vlády prvními evropskými zeměmi, které představily kompletní plán podání vakcíny proti viru SARS-CoV-2. Na jejím vývoji nyní pracují desítky společností po celém světě.

"Vakcína by měla být podána podstatné části populace během první poloviny roku (2021)," uvedl Sánchez. Madrid plánuje zavést jednotnou celostátní strategii a vakcínu nejprve podat "prioritním skupinám". Kompletní plán chce premiér v úterý představit kabinetu.

Více než 46milionové Španělsko má po Francii v absolutních číslech druhou nejvyšší bilanci nakažených v Evropě. Koronavirus se zde prokázal u 1,5 milionu lidí, z nichž jich bezmála 47.000 zemřelo.

V 66milionové Francii dnes počet nakažených vzrostl o 13.157 na 2,14 milionu. O den dříve země ohlásila bezmála 18.000 nových infekcí. Podle tamního ministerstva zdravotnictví zemřelo dalších 215 infikovaných pacientů. Francie od počátku epidemie registruje na 48.732 úmrtí v souvislosti s onemocněním.

Z oficiálních statistik Spojeného království vyplývá, že se zde koronavirus potvrdil u dalších 18.662 lidí. O den dříve se nakazilo 19.875 lidí. Do 28 dní od pozitivního testu v zemi zemřelo 398 lidí, přičemž tato bilance zahrnuje i 141 pacientů, jejichž úmrtí nebylo kvůli chybě v systému obsaženo v sobotních datech.

Itálie za posledních 24 hodin zaznamenala 28.337 dalších nakažených, o den dříve to bylo přes 34.000. Dnešní bilance vychází z 188.747 vyhodnocených vzorků, uvedlo italské ministerstvo zdravotnictví, přičemž o den dříve země provedla 237.225 testů.

Celkem se v zemi s 60 miliony obyvatel od prvního potvrzeného případu v únoru koronavirus prokázal u 1,4 milionu lidí. Zemřelo zde 49.823 infikovaných, z toho 562 za poslední den.

V České republice, která má zhruba 10,7 milionu obyvatel, přibylo za sobotu dalších 3187 případů nákazy. Ačkoliv mají země jižní a západní Evropy v absolutních číslech vyšší denní přírůstky nakažených, list The New York Times ve svých statistikách uvádí, že zatímco se v Česku koronavirem v průměru za posledních sedm dní nakazilo okolo 42 lidí na 100.000 obyvatel, ve Francii je to 33 lidí na 100.000 obyvatel, v Británii 32 a ve Španělsku 30. Itálie si v tomto srovnání vede o něco hůře než Česko s okolo 56 potvrzenými případy na 100.000 obyvatel.

Související

Donald Trump

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

Více souvisejících

Velká Británie Francie Itálie Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 35 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Prezident Trump

Američané už teď mají v Grónsku volnou ruku. Trump to nechce přijmout, raději rozbije NATO

Ať už jsou výroky Donalda Trumpa o Grónsku míněny jako politický tlak nebo vážná hrozba, narážejí na tvrdou bezpečnostní realitu. Grónsko je klíčovým uzlem americké obrany v Arktidě a USA zde už dnes disponují nástroji, které jim umožňují chránit vlastní území bez napadání spojenců. Agresivní rétorika však nese vysoké systémové riziko, neboť podkopává důvěru uvnitř NATO, vytváří nebezpečný precedent a oslabuje alianční soudržnost. Cena případné eskalace by byla nesmírně vysoká a zaplatily by ji především samotné Spojené státy.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

ANO si na sněmu volí vedení. (24.1.2026)

Babiš na sněmu nastínil plán ANO pro prezidentskou volbu. Překvapil omluvou

Nejsilnější politické uskupení v Česku si v sobotu zvolí vedení. Na pražském Chodově se totiž koná sněm hnutí ANO, delegáti by měli v nejvyšší stranické funkci potvrdit premiéra Andreje Babiše. Předseda vlády v dopoledním projevu naznačil postup pro prezidentské volby v roce 2028. Překvapil také omluvou občanům. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Petr Pavel

Pavel připustil, že bude uvažovat o další prezidentské kandidatuře

Prezident Petr Pavel naznačil, že bude znovu kandidovat do funkce prezidenta. Navázal by tak na své předchůdce Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana, protože všichni působili na Pražském hradě po dobu dvou funkčních období. Příští prezidentské volby se uskuteční přesně za dva roky v lednu 2028.  

před 12 hodinami

Zimní počasí v Praze

Počasí příští týden: Silné mrazy skončí, místo toho se vrátí sníh

Počasí v příštím týdnu přinese typický zimní mix deště, sněhu a teplot pohybujících se kolem bodu mrazu. Zatímco pondělí odstartuje ve znamení srážek na většině území, v dalších dnech se dočkáme přechodného uklidnění, než se ve středu večer opět přihlásí o slovo sněžení a déšť.

včera

Kancelář Ivana Bartoše

Na kancelář Ivana Bartoše zaútočil sekerou neznámý útočník

Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš se stal terčem násilného útoku. Neznámý pachatel v pátek večer zaútočil sekerou na výlohu jeho poslanecké kanceláře v Kutné Hoře. Na místě činu útočník navíc zanechal vzkaz, jehož obsah politik blíže nespecifikoval. Incident se obešel bez zranění, jelikož se v prostorách v danou dobu nikdo nenacházel, a celou záležitost již převzala k vyšetřování policie.

včera

Eva Taterová

Íránci režim kritizují za neschopnost ochránit obyvatelstvo. Celá situace se může změnit v krvavou lázeň, varuje Taterová

Expertka na Blízký východ Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o současných protivládních protestech v Íránu, které režim krvavě potlačuje, za což jsou cenou tisíce mrtvých civilistů. „Obecně u mnohých více a více sílí kritika, že režim místo aby se staral o potřeby svých lidí, investuje své prostředky raději do podpory různých teroristických skupin a bojů o regionální dominanci, přičemž ani v jednom případě to stejně nevede k vítězství,“ vysvětlila.

včera

Jednotky ICE

Trump opět posunul hranice. Nová pravomoc agentů ICE děsí veřejnost, kdykoli mohou přijít ke komukoli domů

Nová směrnice amerického imigračního úřadu ICE, která umožňuje agentům vstupovat do soukromých obydlí bez soudního příkazu, vyvolala mezi ústavními právníky a experty na lidská práva vlnu zděšení. Podle odborníků oslovených stanicí CNN se administrativa Donalda Trumpa tímto krokem pokouší obejít čtvrtý dodatek americké ústavy, který již po staletí chrání občany před nezákonnými domovními prohlídkami.

včera

K dosažení míru zbývá vyřešit zásadní bod. Proč je Donbas pro Rusko i Ukrajinu tak důležitý?

V Abú Zabí se v těchto dnech odehrává historicky první trilaterální setkání delegací Ukrajiny, Ruska a Spojených států od zahájení plnohodnotné ruské invaze. Přestože se všechny strany shodují, že k dosažení míru zbývá vyřešit jediný zásadní bod, pohled na něj zůstává diametrálně odlišný. Oním bodem sváru je Donbas, region na východě Ukrajiny, který se stal hlavním symbolem Putinových územních ambicí a mocenského střetu mezi Východem a Západem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy