Jourová připravuje evropská pravidla, která mají ochránit média a novináře

Nová unijní legislativa bude po státech žádat nastavení kritérií pro jmenování rad veřejnoprávních médií. Jourová to uvedla v rozhovoru pro Český rozhlas.

Nový "Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků", který podle ní reaguje na problémy v členských zemích bloku, plánuje Evropská komise (EK) představit v září. Předložení "předpisu o svobodě médií" na letošní rok slíbila ve svém projevu o stavu EU šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová loni v září. Uvedla tehdy, že Evropa se neobejde bez právního předpisu, který zajistí nestrannost médií. "Informace je veřejným statkem. Musíme ochránit ty, bez nichž by transparentnost byla jen prázdným slovem: novinářky a novináře," řekla šéfka komise.

"Státy ani jejich organizace nesmí zasahovat do obsahu toho, co má být v médiích," uvedla Jourová. Pokud mají média příjmy z veřejných peněz, mělo by být jasně určeno, na co tyto prostředky jdou. "Nechceme, aby státy - a taková je teď už někde praxe - financovaly z veřejných rozpočtů některá média, která pak o nich píšou hezky," řekla Jourová.

Podle ředitele komunikace Českého rozhlasu Jiřího Hošny systém výběru koncesionářských poplatků, který v ČR funguje, je zárukou nezávislosti médií veřejné služby. "Ve svém principu je dobře nastavený. Zároveň vytváří přímý vztah mezi veřejností a Českým rozhlasem, respektive Českou televizí," řekl ČTK.

Nová právní norma se má věnovat i vlastnictví médií. Komise bude chtít informace o připravovaných transakcích, které by mohly narušit pluralitu médií.

"Dáváme tam speciální články o tom, že by měla být větší ochrana novinářů před tlaky na odtajnění zdrojů, naprostý zákaz využití špionážních technologií," uvedla eurokomisařka. Nová pravidla mají podle Jourové ochránit média a novináře, veřejnoprávním médiím mají zajistit stabilní financování.

Státy by podle záměru komise také měly přijmout opatření pro transparentní a objektivní jmenování a odvolávání šéfů veřejnoprávních médií. Jourová potvrdila, že by se akt mohl dotknout i jmenování mediálních rad v ČR. "Máme tam, že by rady měly být jmenovány na základě kritérií daných zákonem, transparentním způsobem, a že by rady měly odrážet diverzitu ve společnosti," uvedla.

Ustanovení týkající se veřejné podpory médií budou reagovat na situaci v Maďarsku. "Maďarsko nám bylo inspirací nejen v oblasti financování médií z veřejného rozpočtu, ale zejména reagujeme na vytvoření monopolu, který má název KESMA, kde už je dnes několik set různých médií, které požívají největší státní podporu a pak je diskutabilní, do jaké míry takováto média mohou být nezávislá," uvedla Jourová, která stav médií v Maďarsku už dříve kritizovala. Středoevropská tisková a mediální nadace (KESMA), která kontroluje velkou část médií, je blízká vládě tamního premiéra Viktora Orbána.

Jourová v rozhovoru také poznamenala, že zatím se nedaří zajistit, aby se peníze inzerentů, které nyní míří do velkých internetových platforem, jako je Google, vrátily zpátky médiím.