Katalánský premiér Torra byl sesazen, separatisté vyšli do ulic demonstrovat

Torra dostal trest za to, že loni na jaře před španělskými parlamentními volbami neuposlechl výzvy španělské volební komise, aby z budovy regionální vlády v Barceloně odstranil symboly podporující katalánské politiky uvězněné kvůli neústavnímu referendu o nezávislosti z roku 2017. Podle soudu porušil neutralitu veřejných úřadů ve volební kampani. Torra vinu přiznal s tím, že pouze "hájil lidská práva a svobody", když vyzýval k propuštění politiků, které separatisté označují za politické vězně.

#ÚltimaHora ? El Supremo inhabilita a Quim Torra por unanimidad.https://t.co/CBG1RHyglM

"Někteří soudci rozhodli, že už nemohu být katalánským premiérem. Chci vám říct, že žádný nespravedlivý zákon a žádná akce z pomsty nemohou zdolat demokracii," řekl Torra v projevu Kataláncům.

▶️ Podem fer realitat el nostre somni de llibertat si tenim clar que el poder és en cadascú nosaltres i en anar tots junts. Catalanes i catalans, empenyeu. Continuem endavant, sempre endavant. Per Catalunya i per la vida pic.twitter.com/9gRej5ibbF

Uvedl také, že bude chtít, aby se jeho případem zabývaly evropské soudy. "Jedině tam mohou katalánští separatisté najít spravedlnost," tvrdí. Lidi v Katalánsku vyzval, aby z příštích regionálních voleb udělali de facto referendum a hlasovali pro separatistické strany.

Proti rozsudku se dnes večer protestuje v Barceloně i v dalších katalánských městech. Masové manifestace zažilo Španělsko loni na podzim po říjnovém verdiktu španělského nejvyššího soudu nad 12 separatistickými politiky, včetně exministrů regionální vlády. Devět dostalo tresty vězení od devíti do 13 let a tři pokutu a zákaz výkonu veřejných funkcí na rok a osm měsíců.

Katalánská police má v těchto dnech pohotovost, oznámila už minulý týden místní média. Verdikt se totiž očekával. Kromě toho na tento týden připadá výročí referenda o nezávislosti Katalánska, které se konalo 1. října 2017. To tehdejší katalánská vláda uspořádala, ač věděla, že takové hlasování odporuje španělské ústavě a že se tak vystavuje trestnímu stíhání. Pro nezávislost se tehdy vyslovilo 90 procent hlasujících, účast ale činila jen 43 procent. Nízká byla zčásti i proto, že Madrid se snažil plebiscitu zabránit soudně i silou. Španělští policisté zabavovali volební materiály i volební urny a snažili se hlasování zmařit.

Agentura AP připomíná, že průzkumy veřejného mínění a volební výsledky ukazují, že zhruba 7,5 milionu obyvatel bohatého Katalánska je co do možné nezávislosti regionu rozděleno zhruba napůl.