Le Penová chce odchod Francie z velení NATO a sblížení s Ruskem

Po skončení války na Ukrajině by měla Severoatlantická aliance navázat užší strategické vztahy s Ruskem, uvedla dnes na tiskové konferenci francouzská krajně pravicová prezidentská kandidátka Marine Le Penová. Pokud by uspěla ve druhém kole voleb, které se koná 24. dubna, prosazovala by odchod Francie ze společného velení NATO, zejména kvůli neslučitelnosti francouzských strategií s těmi německými a požadavku na větší suverenitu pro francouzské jednotky.

Deník Shopaholičky

Naopak členství Francie v Evropské unii a podpis Paříže pod klimatickou dohodou by politička zachovala, informovala francouzská média.

"Jakmile skončí rusko-ukrajinská válka a bude uzavřena mírová smlouva, podpořím strategické sblížení mezi NATO a Ruskem," slíbila Le Penová. "Je to v zájmu Francie a Evropy, ale domnívám se, že i Spojených států, které (...) nemají zájem na tom, aby vzniklo blízké čínsko-ruské spojenectví," dodala kandidátka Národního sdružení (RN).

Le Penová opětovně odmítla, že by usilovala o odchod Francie z Evropské unie, a uvedla, že se bude i nadále pokoušet o reformu této instituce zevnitř. Europoslankyně chce snížit francouzský příspěvek do společné unijní kasy o pět miliard eur (122 miliard korun), zatímco aktuálně Francie dává zhruba osm až devět miliard eur (195 až 219 miliard korun) a je čistým plátcem. Česká republika z unijního rozpočtu dosud stále více dostává než odvádí. V posledních letech je český čistý příjem zhruba 3,5 miliardy eur (85 miliard korun).

"Po zvolení prezidentkou bych odešla ze společného velení (NATO), ale nevzdala bych se článku 5 o vzájemné obraně členů Severoatlantické aliance. Neposlala bych naše vojska pod společné vedení NATO ani pod případné budoucí evropské vedení," uvedla politička. Vysvětluje to tím, že nechce Francii "podřídit americkému protektorátu" a dostat se do válek, které vedou USA.

Le Penová dnes kritizovala bývalou německou kancléřku Angelu Merkelovou za její energetickou a migrační politiku, ale nechce podle svých slov podporovat jakoukoliv nenávist vůči Němcům. Uznala také ekonomickou provázanost a závislost obou zemí.

V rámci NATO "má Německo odlišné zájmy od těch našich. (...) S ohledem na tyto neshody, které jsou nesmiřitelnými strategickými rozdíly, zastavíme veškerou spolupráci s Berlínem (v oblasti obrany), bojových letounů a tanků budoucnosti, abychom mohli pokračovat ve vlastních programech, které nahradí tank Leclerc a Rafale. Zastavím také francouzskou podporu požadavku Německa na stálé křeslo v Radě bezpečnosti OSN," uvedla Le Penová.

Hodinu a půl trvající tiskovou konferenci provázely nepokoje, dva novináře ze sálu vyvedli.

Le Penová v nedělním prvním kole voleb získala přes 23 procent hlasů a postoupila do druhého kola spolu s úřadujícím prezidentem Emmanuelem Macronem. Poslední průzkumy předpovídají pro druhé kolo Macronovo těsné vítězství.

Deník Shopaholičky

Související

Bojový letoun Rafale F2

Ukrajina a Francie uzavřely „historickou dohodu“ o dodávce stíhaček Rafale a systémů PVO

Ukrajina v pondělí podepsala dohodu o záměru s Francií, která vyjadřuje zájem o nákup až 100 stíhacích letounů Rafale, bezpilotních letounů, systémů protivzdušné obrany a další klíčové techniky v průběhu příštích deseti let. Cílem je posílit dlouhodobou bezpečnost země. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který dokument podepsal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Elysejském paláci, označil dohodu za „historickou“. Dopis představuje předběžný závazek Ukrajiny k nákupu řady francouzských obranných zařízení.
Francie, Paříž, ilustrační foto

Deset let od masakru v Bataclanu: Jak teroristické útoky změnily Francii?

Bezprostředně po teroristických útocích v Paříži, ke kterým došlo 13. listopadu 2015, vyhlásila francouzská vláda celostátní výjimečný stav. Tento stav poskytl úřadům rozsáhlé pravomoci k boji proti terorismu, a to na úkor některých občanských svobod. Deset let poté se část těchto výjimečných právních pravomocí stala součástí běžného zákona a byla zavedena ještě rozsáhlejší opatření pro sledování občanů.

Více souvisejících

Francie Marine Le Pen

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 38 minutami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 1 hodinou

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 3 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Vladimir Putin

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

včera

Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem

Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy