Malta vpustila do přístavu 400 migrantů držených v karanténě

Malta po mezinárodních protestech vpustila do přístavu 400 migrantů ze čtyř malých karanténních lodí ve Středozemním moři. Někteří na nich museli čekat až několik týdnů, zda je přijme některá evropská země. Vláda ve Vallettě dnes zároveň obvinila ostatní státy Evropské unie z nedostatečné solidarity. Informují o tom zahraniční tiskové agentury.

"Žádná evropská země nechce tyhle migranty přijmout, i když se mluvilo o solidaritě," uvedla maltská vláda.

Malý ostrovní stát ve Středozemním moři uzavřel své přístavy kvůli koronaviru. Aby udržela migranty mimo své výsostné vody po období karantény, pronajala pro ně vláda čtyři turistické lodě. Kabinet už dříve uvedl, že situace na lodích je obtížná. Podle nepotvrzených zpráv se migranti vzbouřili proti posádce, uvedla agentura DPA.

Proti postupu maltské vlády se ohradily organizace na ochranu lidských práv a tento týden i komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatovičová. Valletta se bránila, že vede intenzivní jednání s ostatními státy EU o převzetí migrantů. Ochotu ujmout se části z nich vyjádřila zatím Francie.

Malta a Itálie prohlásily, že jejich přístavy za koronavirové krize nejsou pro migranty bezpečné. Migranti do těchto zemí po léta připlouvají na vratkých lodích často z Libye a platí za to pašerákům. Mnozí ztroskotají. Malta vyvíjí tlak na Brusel a ostatní členské státy EU, aby je mohla rychle přeposílat dál.

Související

Evropská unie, ilustrační fotografie.

EU řekla, kdo zaostává v protiruských sankcích. Jde o dvě členské země

Řecko a Malta zaostávají za dalšími členskými zeměmi Evropské unie v uplatňování protiruských sankcí. S odkazem na zdroj a dokument z Evropské komise o tom dnes informovala agentura Reuters. Obě země nahlásily Bruselu, že zmrazily majetek ruských subjektů v hodnotě několika stovek tisíc eur, což je nejméně v celé sedmadvacítce. Atény i Valletta kritiku odmítají.
Malta

Malta jako první v Evropě odhlasovala legalizaci marihuany pro osobní účely

Maltský parlament dnes odhlasoval legalizaci pěstování a užívání marihuany pro vlastní potřebu a rekreační účely. Pokud zákon podepíše prezident George Vella, bude povoleno na Maltě pěstovat až čtyři rostliny marihuany a držet až sedm gramů sušiny bez postihu, uvedla agentura Reuters. V tom případě by byla Malta první evropskou zemí, která by toto povolila. Zakázáno ale zůstává kouřit marihuanu na veřejnosti či před dětmi.

Více souvisejících

malta uprchlíci

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy