"Mobilizace" ve Francii. Odbory tlačí na Macrona, svolaly přes 200 demonstrací

Stávka pracovníků státní sféry namířená proti penzijní reformě trvá už rekordních 36 dní, přičemž nová vlna protestů představuje za tu dobu čtvrtou celostátní "mobilizaci". Při té první 5. prosince podle policie vyšlo do ulic francouzských měst kolem 800.000 lidí, při dalších protestních dnech 10. a 17. prosince byla účast nižší.

Generální tajemník odborového svazu CGT Philippe Martinez uvedl, že Francii dnes čeká 216 manifestací, což je číslo srovnatelné s prvním dnem stávky. Do protestů by se kromě zaměstnanců hromadné dopravy opět měli zapojit i zástupci dalších sektorů. Podle Le Figaro avizovali účast úředníci, dělníci z přístavů a rafinerií i učitelé. První čísla ministerstva školství uvádí podíl stávkujících pracovníků státního vzdělávacího systému na 16 až 19 procentech.

Dnešní vlnu demonstrací zahájila shromáždění v menších městech včetně Tours, Limoges nebo Clermont-Ferrandu. Podobné akce byly na programu také v Lyonu, Marseille, Toulouse či Montpellieru, začátek hlavního pařížského pochodu směrem k náměstí Republiky byl naplánován na 13:30.

Podle Martineze mohou protesty skončit až ve chvíli, kdy budou mít zaměstnanci dojem, že jsou jejich požadavky brány v potaz. Podle něj je ale zjevné, že "ze strany vlády jsou dveře zavřené". Kromě CGT požaduje úplné stažení plánované důchodové reformy ještě několik dalších odborových organizací, zatímco ta největší - CFDT - se domáhá dílčích ústupků.

Francouzská vláda chce v nejbližších měsících předložit parlamentu plán, který by umožnil přechod na univerzální, "bodový" penzijní systém. Ten současný, který zahrnuje 42 speciálních režimů s výhodami pro jisté skupiny, považuje za příliš komplikovaný a nespravedlivý.

Vláda tento týden obnovila vyjednávání s odbory, nové kolo schůzek ale zatím žádný posun nepřineslo. Státní tajemník zodpovědný za dopravu Jean-Baptiste Djebbari dnes ráno vyjádřil optimismus směrem k plánované páteční schůzce s CFDT. Lídr tohoto odborového svazu Laurent Berger nicméně zopakoval, že si jej vláda nezíská, pokud nezruší jeden z pilířů reformy. Tím je systém opatření, která by lidi motivovala odkládat odchod do penze do věku 64 let, zatímco zákonná hranice by zůstala na 62 letech.