Francouzské firmy byly dlouho známy tím, že mohly být snadno zažalovány za to, že přetěžují své zaměstnance. Manažeři nyní dostali na srozuměnou, že pracovníky nesmějí ani nechat zahálet. Pařížský odvolací soud minulý týden přiznal v přelomovém rozhodnutí odškodné ve výši 50.000 eur (přes 1,330.000 korun) muži, kterému se údajně zhoršilo zdraví v důsledku nudy na pracovišti, napsal dnes britský deník The Times.
Zaměstnanec výrobce luxusních parfémů Interparfums Frédéric Desnard si u soudu stěžoval, že mu naprostý nedostatek činnosti v zaměstnání podlomil zdraví. Od roku 2010 byl zařazen na pozici, kde neměl co dělat.
"Nikdo se nestaral, jestli přijdu v 9:00 nebo v 10:00. Musel jsem nakoupit nějaké zásoby - pár listů papíru - a můj pracovní den byl za mnou," řekl. Svou situaci popsal jako "každodenní ponížení". Nuda u něj vedla k nervovému zhroucení. Musel si vzít na sedm měsíců zdravotní volno, v důsledku čehož byl v roce 2014 propuštěn pro "dlouhou nepřítomnost".
Jeden z kolegů u soudu uvedl: "Desnard měl už dost nicnedělání. Situace jej uvedla do takové deprese, že čím dál častěji mluvil o sebevraždě."
Soud se za Desnardovo tvrzení postavil. Konstatoval, že Interparfums mu způsobil újmu na zdraví "nudou a nedostatkem aktivity", což představuje svého druhu obtěžování.
Podobně jako syndrom vyhoření kvůli příliš velkému pracovnímu vytížení popisuje Christian Bourion, profesor sociální ekonomie na obchodní škole ICN, "syndrom znuděnosti" jako "zdroj silného utrpení (...), který může vést (...) k depresi".
Osmačtyřicetiletý Desnard vyjádřil naději, že jeho případ pomůže ostatním. "Toto ukáže cestu všem těm, kteří nebyli schopni nalézt správná slova pro popis své situace," prohlásil.
Podle britského deníku je syndrom znudění ve Francii častým jevem kvůli přísným zákonům, které znesnadňují propouštění zaměstnanců, jejichž pozice se staly nadbytečnými v důsledku hospodářských či technologických změn.
Mnoho z nich je v podnicích vytlačeno mimo hlavní dění či jsou, jak říkají Francouzi, "uloženi do skříně"; Zůstávají sice na výplatní pásce, ale nedostávají práci v naději, že sami odejdou. Podle některých odborníků trpí znuděností až 30 procent francouzských zaměstnanců.
Související
Demonstrace se mění v nepokoje. Francie zavírá stovky škol
Stovky zadržených, desítky zraněných policistů. Ve Francii vypukly ostré protesty studentů
Aktuálně se děje
včera
Princ Harry je zpátky v Británii. Je to skvělé, svěřil se králův syn
včera
Zemřel herec Kamil Pulec, zahrál si i v televizních seriálech
včera
Na Španěly i s Naderim, ovšem bez zraněného Karabce. Český kádr neminou další změny
včera
Policie dohlížela na tuningový sraz. Na pokutách se vybralo přes čtvrt milionu
včera
Metnar jmenoval nového šéfa civilní rozvědky. Úřaduje od čtvrtka
včera
Severní Korea odpálila balistickou raketu do moře. Soul již zareagoval
včera
Únos mladíka ve Zlíně se nedaří objasnit. Policie hledá muže z videa
včera
Pražský festival Metronome končí. Pořadatelé zmínili několik důvodů
včera
Rusko varuje cizince na Ukrajině. Masivní útoky budou pokračovat
včera
Tělo pohřešované našla speciálně vycvičená fenka, prozradila policie
včera
Česko dá miliardy na projektování železnic. Peníze půjdou i na vyskorychlostní tratě
včera
Čeští fotbalisté ani na druhý pokus nezískali body. V deseti lidech nestačili na Anglii
včera
Zemřela ostravská herečka a držitelka Thálie Štěpánka Ranošová
včera
Fico ze zdravotních důvodů mění sobotní program
včera
Ukrajinci varují. Rusové chystají operace na území NATO a EU
včera
Rusové zaútočili na další most v Kyjevě. Provoz musel být omezen
včera
Superdávka od října změnila parametry. Ministerstvo zmínilo, co je jinak
včera
Počasí: Příští týden se citelně ochladí, babí léto skončí
2. října 2026 21:59
Terorismus, nebo sebevražda? Experti se neshodnou, co bylo cílem útočícího pilota
2. října 2026 20:44
Sedmnáct států EU vytvořilo frontu. Brojí proti plánovaným škrtům
Sedmnáct členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti plánovaným škrtům v evropském rozpočtu zaměřených na zemědělství a regionální rozvoj. Ve společném dopise adresovaném irskému premiérovi Micheálu Martinovi, jehož země aktuálně předsedá Radě Evropské unie, požadují zachování finančních prostředků ve výši téměř devíti set miliard eur.
Zdroj: Libor Novák