Polsko vychází vstříc EU. Sejm schválil zrušení sporné disciplinární komory

K začátku tohoto měsíce šlo o 160 milionů eur (3,95 miliardy korun). Zrušení disciplinární komory, zabývající se prohřešky soudců, prokurátorů i dalších justičních činitelů, je podmínkou pro to, aby Evropská komise uvolnila Polsku desítky miliard eur z fondu obnovy.

Polský premiér Mateusz Morawiecki v Sejmu řekl, že příští čtvrtek přijede do Varšavy předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leynová, aby podepsala "klíčové dokumenty týkající se polského plánu obnovy".

Portál gazeta.pl uvádí, že pro likvidaci disciplinární komory hlasovalo ve 460členném Sejmu 231 poslanců. Kromě nejsilnější vládní strany Právo a spravedlnost se pro vyslovili i poslanci menší vládní strany Solidární Polsko. Její předseda Zbigniew Ziobro, který je zároveň ministrem spravedlnosti i generálním prokurátorem, je hlavním autorem kritizovaných justičních reforem z posledních let. Národně-konzervativní vláda v čele s Právem a spravedlností (PiS) po nástupu k moci v roce 2015 prosadila hluboké změny v justici, které podle kritiků v Polsku i podle mezinárodních organizací podkopávají nezávislost soudnictví a přivádějí ho pod vliv politiků. PiS a jeho političtí spojenci tvrdí, že cílem reforem je očistit justici od reliktů komunismu a zefektivnit její fungování.

Návrh zákona musí schválit polský Senát a podepsat polský prezident Andrzej Duda, který je jeho autorem. Předpokládá, že disciplinární komoru nahradí komora profesní odpovědnosti, jejíž členové budou vybíráni jiným způsobem než ti ve stávajícím orgánu, hlavní slovo při tom bude mít hlava státu.

Zpravodajský portál onet.pl ke změnám navrhovaným prezidentem Dudou píše, že neodstraňují "prapůvodní příčinu polských problémů s dodržováním principů právního státu": tou je podle něj zemská soudcovská rada (KRS), o jejímž složení rozhoduje parlament, tedy politici. Členové KRS rozhodují o personálním obsazení nejvyššího soudu, z jehož zástupců bude prezident vybírat členy komory profesní odpovědnosti. "Výběr členů nové komory by měl na starosti politik, kdežto soudy musí být nezávislé na moci ústavodárné i výkonné," připomíná onet.pl. Současný prezident Duda je navíc blízkým spojencem Práva a spravedlnosti, před nástupem do úřadu hlavy státu byl členem této strany.