Slovensko jedná s Ukrajinou o prodeji dalších zbraní

Zda by se jednalo o verzi Zuzana 2000, nebo Zuzana 2, by se mělo vyjasnit až během diskuse, poznamenal ministr podle webu deníku Nový čas. Dodal přitom, že se však jedná i o dalších možnostech.

"A mluvíme také o možnosti, že by poškozená ukrajinská bojová vozidla a tanky T-72 nebo T-55 přijely na naše území a v našich vojenských opravárenských podnicích bychom je opravovali a vraceli zpět na Ukrajinu," upřesnil.

Premiér Eduard Heger v pátek oznámil, že Slovensko darovalo Ukrajině na její žádost svůj systém protivzdušné obrany S-300. Podle médií v té době už byl systém na Ukrajině a jeho přeprava trvala v utajení dva dny.

Systémy S-300 ze sovětské éry používají střely k zneškodnění vojenských letounů a střel. Složeny jsou z několika vozidel, včetně radarů a odpalovacích zařízení.

Spojené státy slíbily, že na oplátku za postoupení systému S-300 Ukrajině, přesunou na Slovensko jeden svůj protivzdušný systém Patriot.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.