Ve Španělsku budou muset od pondělí do izolace jen nakažení s vážnými příznaky nemoci covid-19. Současně úřady výrazně omezí testování. Dohodly se na tom dnes španělské ministerstvo zdravotnictví a regiony. Podle kabinetu premiéra Pedra Sáncheze v zemi skončila "akutní fáze pandemie", informoval deník El País.
Podle současných pravidel musí do sedmidenní izolace všichni, u nichž test prokáže nákazu koronavirem. Od pondělí však do izolace budou muset jen lidé s vážnými příznaky. Ostatním nakaženým ale španělské ministerstvo zdravotnictví doporučuje nosit po dobu jednoho týdne roušky a nestýkat se s lidmi z rizikových skupin.
Od pondělí se také výrazně omezí testování. V případě podezření na nákazu koronavirem budou muset jít na test jen lidé starší 60 let, vážně nemocní a osoby z rizikových skupin. Testovat se nadále budou i zdravotníci a ošetřovatelé.
Podle španělského ministerstva zdravotnictví kontrola pandemie přechází na systém podobný tomu, který se používá pro chřipku. Takový systém nepočítá s plošným testováním.
Španělsko dnes ohlásilo zhruba 55.000 nových případů koronaviru a od pátku zaznamenalo dalších 350 úmrtí mezi nakaženými. Od začátku epidemie v zemi, kde žije 47 milionů lidí, se nákaza prokázala u 11,4 milionu obyvatel. V souvislosti s nemocí covid-19 zemřelo přes 102.000 nakažených. Skutečné údaje jsou ale pravděpodobně vyšší, protože země měla na začátku pandemie velké problémy s testováním.
Související
Evropa zažívá další vlnu veder. Ve Španělsku padl letošní teplotní rekord
V Česku se počasí vyvíjí jinak, ačkoliv v pátek se očekávaly tropické teploty na jižní Moravě, ale do některých částí Evropy se vrátilo horké letní počasí. Upozornila na to britská BBC. Nad 40 stupňů vystoupila odpolední maxima například ve Francii či Španělsku.
Španělsko a Maroko se bojí další migrační vlny. Výrazně posilují bezpečnost na hranicích
Španělsko a Maroko výrazně posílily bezpečnostní opatření na hranicích španělské enklávy Ceuta v Severní Africe. K tomuto kroku úřady v Madridu a Rabatu přistoupily v reakci na masově šířené výzvy na sociálních sítích, které vyzývaly k nelegálnímu překročení hranic.
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Kanada se má stát prvním přidruženým členem Evropské unie. Nikdo neví, co to vlastně znamená
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navrhla, aby se Kanada stala prvním přidruženým členem Evropské unie. Cílem tohoto dosud nevídaného kroku je posílit ekonomickou odolnost obou partnerů v reakci na rostoucí obchodní napětí se Spojenými státy. Šéfka komise přednesla svou nabídku během vystoupení v Evropském parlamentu ve Štrasburku za přítomnosti kanadského premiéra Marka Carneyho. Podle jejích slov je v měnícím se světě nutné urychleně přehodnotit stávající partnerství a budovat globální koalice na podporu demokracie.
před 2 hodinami
EU nabídla Kanadě, aby se stala historicky prvním přidruženým členem
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nabídla Kanadě možnost stát se historicky prvním přidruženým členem Evropské unie. Tuto přelomovou nabídku přednesla na půdě Evropského parlamentu ve Štrasburku za přítomnosti kanadského premiéra Marka Carneyho. Podle šéfky komise sdílejí obě strany stejný pohled na svět, demokratické hodnoty i přístup k zásadním výzvám od umělé inteligence přes klimatickou krizi až po válku na Ukrajině. Spolupráci je podle ní nutné posunout na nejvyšší možnou úroveň a neprodleně přehodnotit dosavadní podobu partnerství.
před 3 hodinami
Noční můra Putina? Blížící se volby budou zatěžkávací zkouškou Kremlu
Nadcházející volby do Státní dumy představují pro režim ruského prezidenta Vladimira Putina významnou zatěžkávací zkoušku. Přestože se očekává, že vládní strana Jednotné Rusko si svou dominantní pozici v těsně kontrolovaném politickém systému udrží, hlasování prověří schopnost Kremlu vynucovat si svou vůli napříč zemí.
před 4 hodinami
Politico: V Praze a v Litvě operovala ruská teroristická síť zaměřená na spojence Kyjeva, rozkazy dostávala z Kremlu
Americké úřady vznesly obvinění proti pěti osobám pracujícím pro ruské zpravodajské služby, které čelí obvinění ze spiknutí za účelem financování terorismu a plánování nájemných vražd. Skupina podle prokuratury budovala síť operativců zaměřenou na provádění sledování, cílených likvidací a sabotáží proti spojencům Ukrajiny. Všech pět obviněných zůstává v současné době na svobodě.
před 5 hodinami
Šéf OpenAI: Veřejnost má plné právo obávat se umělé inteligence
Šéf společnosti OpenAI Sam Altman prohlásil, že veřejnost má plné právo obávat se rizik spojených s vývojem umělé inteligence. Lidé by však podle něj měli mít větší důvěru ve schopnosti vývojářských firem postupovat bezpečně a zodpovědně. Na konferenci v San Franciscu zdůraznil, že vývojáři cítí obrovskou zodpovědnost a udělají správnou věc. Rychlý pokrok technologických nástrojů podle nejvyššího představitele výrobce ChatGPT způsobuje, že představivost o možných selháních je dnes mnohem reálnější než v minulosti.
před 6 hodinami
Nemá mandát na otevírání dveří Kanadě. První reakce politiků na projev von der Leyenové nešetří kritikou
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém šestém projevu o stavu Evropské unie ve Štrasburku vyzvala k posílení nezávislosti Evropy a přednesla řadu nových iniciativ. Mezi hlavní témata řeči patřila podpora klimatických opatření, rozvoj umělé inteligence, posílení pomoci Ukrajině či zavedení nových krizových pravidel v oblasti migrace.
před 7 hodinami
Evropa se otepluje nejrychleji na světě, budeme řešit nedostatek vody i AI, prohlásila ve stěžejním projevu von der Leyenová
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém výročním projevu o stavu Evropské unie ve Štrasburku vyzvala k posílení evropské nezávislosti. Podle jejího vyjádření čelí kontinent narůstajícím globálním hrozbám v oblastech ekonomiky, vojenství i technologií. Ve svém vystoupení před Evropským parlamentem zdůraznila, že Evropa se rozhodla jít vlastní cestou v složité době plné velkých možností i rizik. Šéfka unijní exekutivy se tentokrát zaměřila spíše na přímý apel k občanům než na pouhý výčet legislativních návrhů.
před 7 hodinami
Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi je válečný zločinec. Haag ho poslal na 25 let do vězení
Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi byl zvláštním tribunálem v Haagu uznán vinným z válečných zločinů a odsouzen k pětadvaceti letům vězení. Soudu čelil kvůli činům spáchaným v době, kdy působil jako hlavní velitel etnicky albánské Kosovské osvobozenecké armády. K těmto událostem došlo během násilného odtržení Kosova od Srbska na konci devadesátých let. Odsouzený osmapadesátiletý politik veškerá obvinění od počátku rezolutně odmítal.
před 8 hodinami
Česko se rozloučilo s Richardem Tesaříkem. Nechyběly známé tváře hudební scény
Česko se ve středu před polednem rozloučilo se známým zpěvákem Richardem Tesaříkem, který v září zemřel ve věku rovných 80 let. Tesaříka proslavilo působení v populární hudební skupině Yo Yo Band, jejímž členem byl i jeho mladší sourozenec.
před 8 hodinami
Trump nařídil uzavření Kennedyho centra ve Washingtonu. Otevře ho, až na něm bude jeho jméno
Rada kulturního komplexu Kennedyho centra ve Washingtonu, které předsedá americký prezident Donald Trump, rozhodla o uzavření většiny svých prostor z údajně bezpečnostních důvodů. K tomuto kroku přistoupila pouhé hodiny poté, co federální soudce opět zablokoval snahy o umístění jména Trumpa na budovu. Soudce Christopher Cooper ve svém rozhodnutí zdůraznil, že jakékoliv památníky nebo nápisy věnované prezidentovi vyžadují výslovný souhlas amerického Kongresu. Ministerstvo spravedlnosti se proti tomuto verdiktu okamžitě odvolalo.
před 9 hodinami
Zelenskyj: Putin se nehodlá spokojit s částí Ukrajiny, chce ji celou
Ruský prezident Vladimir Putin se nehodlá spokojit pouze se získáním části ukrajinského území, ale jeho hlavním cílem zůstává ovládnutí celé Ukrajiny. V rozhovoru pro kanadskou televizní stanici CBC to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina by podle jeho slov byla ochotna přistoupit na bezpodmínečné zastavení bojů na současné linii dotyku, pokud by se konflikt následně přesunul k diplomatickým jednáním. Kyjev by však pro trvalý mír vyžadoval pevné a důvěryhodné bezpečnostní záruky od mezinárodních partnerů.
před 10 hodinami
Modely umělé inteligence mezi sebou začaly komunikovat v novém jazyce. Vědci mu nerozumí
Modely umělé inteligence začaly mezi sebou komunikovat ve zvláštním novém jazyce, který kombinuje básnické metafory s technologickým slangem. Podle nového výzkumu připomíná tato forma komunikace náročný literární styl Jamese Joyce. Samostatně fungující agenti si vytvářejí vlastní dialekty a zkratky, které jsou pro člověka jen obtížně srozumitelné. Tento vývoj výrazně komplikuje snahy odborníků o sledování a kontrolu chování pokročilých systémů.
před 10 hodinami
Vztahy s USA jsou zničené. Kanada kvůli Trumpovi usiluje o pevnější vazby s EU
Kanadský premiér Mark Carney prohlásil, že jeho země bude usilovat o unikátní bezpečnostní a ekonomickou alianci s Evropskou unií. Ke změně zahraničněobchodní orientace dochází v reakci na vyostřený obchodní spor se Spojenými státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa. Carney na investičním summitu v Torontu představil Kanadu jako bezpečný přístav pro zahraniční kapitál. Cílem jeho vlády je výrazně snížit závislost země na obchodu s jižním sousedem.
před 11 hodinami
Saúdská Arábie sestřelila dron vyslaný na Mekku, útočili zřejmě jemenští povstalci
Saúdská Arábie oznámila sestřelení dronu vyslaného jemenskou povstaleckou skupinou Hútíů na předměstí Mekky. Událost vyvolala rychlé odsouzení ze strany zemí v regionu vůči těmto milicím podporovaným Íránem. Podle mluvčího saúdskoarabské vojenské koalice Turkího al-Málikího jde o první případ cílení na toto posvátné město po téměř deseti letech, od zachycení balistické střely v roce 2017. Jemenští povstalci však obvinění z ohrožení Mekky odmítli a prohlásili, že jejich cíle leží daleko od náboženských míst.
před 12 hodinami
CNN: Rusko zřejmě pomáhá Íránu útočit na americké základny
Podle amerických představitelů a mezinárodních zpravodajských zdrojů, na které se odkazuje stanice CNN, mohly ruské špionážní satelity pomoci Íránu k přesnějšímu zasažení amerických cílů na Blízkém východě. Přesně čtrnáct ruských družic se totiž pohybovalo nad americkou vojenskou základnou v Saudské Arábii pouhé dva dny před rozsáhlým íránským útokem.
včera
Kinetická, manipulační, nebo protidružicová? Experti řeší, jakou zbraň mohly USA umístit na oběžnou dráhu
Americké úřady oficiálně nepotvrdily konkrétní typ ani přesné technické parametry zbraně, kterou Spojené státy vyslaly na oběžnou dráhu Země. Ministr letectva Troy Meink pouze uvedl, že nasazení tohoto systému bylo nutné k ochraně amerických sil před nepříatelskými akcemi, žádné podrobnosti o schopnostech zařízení však neposkytl.
včera
Další tvrdá prohra. Trumpovo jméno na Kennedyho centrum nesmí, rozhodl soud
Soudce federálního soudu ve Washingtonu zablokoval snahu správní rady Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění navrátit na budovu jméno amerického prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po vynenesení soudního rozhodnutí správní rada centra odhlasovala uzavření celého komplexu z důvodu plánované rekonstrukce a finančních potíží.
včera
Slovensko varuje před vodou z Česka. Laboratorní rozbor v ní odhalil žíravinu
Úřad veřejného zdravotnictví Slovenské republiky varuje před konzumací balené vody Natura v půllitrovém balení. Při úřední kontrole v zařízení veřejného stravování v Kráľové při Senci odhalil Regionální úřad veřejného zdravotnictví Bratislava v nápoji přítomnost nebezpečné látky.
včera
Konec nevyžádaných fotek. Ministerstvo navrhuje za posílání snímků intimních partií až rok vězení
Ministerstvo spravedlnosti poslalo do připomínkového řízení novelu trestního zákoníku, která zavádí postih za takzvaný cyberflashing a doxing. Návrh zákona reaguje na evropskou směrnici o potírání násilotí na ženách a domácího násilí. Podle zástupců ministerstva má nová úprava zaplnit mezeru v legislativě a účinněji chránit oběti v online prostoru.
včera
Představy o budoucnosti tříští státy EU. Očekává se zásadní projev von der Leyenové
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová čelí před svým projevem o stavu Evropské unie výraznému tlaku ze strany hlavních politických frakcí v Evropském parlamentu. Středopravicová Evropská lidová strana a středolevicová Progresivní aliance socialistů a demokratů mají odlišné představy o dalším směřování Unie, což prohlubuje napětí uvnitř tradiční centristické koalice.
Zdroj: Libor Novák