Uznání separatistických regionů na východě Ukrajiny ruským prezidentem Vladimirem Putinem je porušením mezinárodního práva, prohlásil dnes na tiskové konferenci britský premiér Boris Johnson. Stejně se vyjádřili předseda Evropské rady Charles Michel a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, kteří Putinův krok odsoudili a uvedli, že Evropská unie odpoví sankcemi.
Podle Severoatlantické aliance si Rusko připravuje záminku k invazi na Ukrajinu. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková označila Putinův krok za záměrné zmaření mírových snah takzvané normandské skupiny a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
"Je to ... hrubé porušení svrchovanosti a celistvosti Ukrajiny," řekl Johnson a rozhodnutí šéfa Kremlu označil za "špatné znamení" pro Ukrajinu. "Uznání dvou separatistických území na Ukrajině je hrubým porušením mezinárodního práva, územní celistvosti Ukrajiny a minských dohod (o zajištění míru v Donbasu)," napsal na twitteru Michel. EU a její partneři podle něj budou v rámci solidarity s Ukrajinou reagovat jednotně, pevně a rozhodně.
Michel a von der Leyenová pak ve společném prohlášení uvedli, že sedmadvacítka zareaguje sankcemi proti těm, kdo se podíleli na uznání lidových republik vyhlášených proruskými separatisty na východě Ukrajiny.
"Unie znovu opakuje svou neochvějnou podporu nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic," uvedli vrcholní unijní činitelé.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že Kreml nadále podkopává snahy o řešení konfliktu, porušuje minské dohody, podněcuje konflikt na východní Ukrajině a snaží se zinscenovat záminku k opětovné invazi na Ukrajinu. Stoltenberg Moskvu vyzval, aby přestala rozdmýchávat konflikt a zvolila diplomacii.
Pro okamžité sankce se zatím kromě unijních činitelů vyslovila i Británie, která je představí v úterý, polský premiér Mateusz Morawiecki či představitelé Litvy a Lotyšska.
Dlouholeté snahy OBSE a rovněž normandské skupiny, tedy Ruska, Ukrajiny, Německa a Francie, přišly podle německé ministryně zahraničí z nepochopitelného důvodu vniveč. Německo vyzvalo Moskvu, aby rozhodnutí vzala zpět. "Na porušení mezinárodního práva budeme reagovat. Dohodneme se na tom s našimi partnery," dodala Baerbocková.
Francouzský prezident Emmanuel Macron po jednání o národní bezpečnosti, které svolal kvůli nejnovějšímu vývoji na Ukrajině, vyzval k mimořádnému zasedání Rady bezpečnosti OSN a k přijetí cílených evropských sankcí. Generální tajemník OSN António Guterres uvedl, že ruské rozhodnutí považuje za porušení územní celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny, které je "neslučitelné se zásadami Charty OSN".
Slovenské ministerstvo odmítlo ruský krok, který je podle něj "v přímém rozporu s deklarovaným zájmem hledat konstruktivní řešení v diplomatickém dialogu v příslušných mezinárodních formátech". Podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové ruský postup zmařil mnohaleté úsilí o vyřešení konfliktu, který Moskva vyvolala.
Scholz, Biden a Macron se shodli, krok Ruska nezůstane bez odpovědi
Rozhodnutí Ruska uznat nezávislost povstaleckých samozvaných republik na východě Ukrajiny je jasným porušením minských mírových dohod a tento krok nezůstane bez odpovědi. Dnes se na tom telefonicky shodli německý kancléř Olaf Scholz a prezidenti Spojených států a Francie Joe Biden a Emmanuel Macron.
"Německo, Francie a USA rozhodnutí ruského prezidenta (Vladimira Putina) ostře odsuzují," uvedl mluvčí německého kancléře Steffen Hebestreit.
Scholz, Biden a Macron vyjádřili solidaritu s Ukrajinou a ocenili doposud zdrženlivou reakci ukrajinských představitelů včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Shodli se rovněž na tom, že nadále budou usilovat o územní celistvost a suverenitu Ukrajiny a zároveň chtějí předejít další eskalaci napětí.
Související
Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové
Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost
Aktuálně se děje
před 3 minutami
Česká reakce na tragickou smrt fotbalisty. Ligový trenér hrával za stejný klub
před 1 hodinou
Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání
před 2 hodinami
Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi
před 2 hodinami
Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana
před 3 hodinami
Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové
před 4 hodinami
Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky
Aktualizováno před 4 hodinami
Policejní manévry v Ruzyni. Anonym nahlásil bombu v několika letadlech
před 5 hodinami
Je tady sezóna akutních respiračních infekcí. Nejvíce stonají předškolní děti
před 6 hodinami
Na Slovensku zemřel ukrajinský voják. Případ vraždy řeší kriminalisté
před 7 hodinami
Babiš hodlá znovu obsadit pozici poradce pro národní bezpečnost
před 8 hodinami
Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout
před 10 hodinami
Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění
před 10 hodinami
Já za nic nemůžu. Fico poprvé komentoval vládní krizi na Slovensku
před 11 hodinami
Trumpovo první povolební téma překvapuje. Máme větší priority, přiznal on sám
před 12 hodinami
Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost
před 13 hodinami
Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána
včera
Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách
včera
Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko
včera
Česko, Dánsko, Norsko, a teď i Kanada. Počet zemí bojkotujících ruské hokejisty narůstá
včera
Google umožní školám omezit přístup studentů k AI
Společnost Google zavádí nové kontrolní mechanismy, které umožní školám omezit přístup studentů k jejím umělou inteligencí poháněným nástrojům. Pokud se ovšem vzdělávací instituce rozhodnou umělou inteligenci zcela odmítnout, přijdou zároveň o přístup ke klasickému internetovému vyhledávání Google. Tato změna politiky může zásadně ovlivnit způsob, jakým žáci a učitelé využívají technologie v oblasti vzdělávání po celém světě.
Zdroj: Libor Novák