Hlad, zima, chaos. Ukrajinci žijí v hrůzných podmínkách

Jestli ale historie něčemu Ukrajince naučila, tak je to nejspíše schopnost odolávat strázním osudu a přežít. Nejde jen o vojáky na východní frontě, třeba o obránce doněckého letiště, přezdívané pro svou odolnost "kyborgové", ale i o penzisty v zázemí.

Jak se ale dá reálně přežít z tisícovky hřiven důchodu, tedy v přepočtu asi 1600 Kč? "Nic nenakupuješ, jen něco k jídlu," vysvětluje bývalá lékárnice Naďa. "A kdo může pracovat, ten pracuje," dodává. Sama si přivydělává na půl úvazku, podobně pracuje i její manžel, také penzista, a naštěstí práci má i syn. Byt mají vlastní, nicméně náklady na bydlení prakticky spolknou jeden důchod. "Nedej bože, abych zůstala sama," strachuje se.

Na venkově, kde je o zaměstnání větší nouze než ve městech, mají penzisté podle šedesátnice Jevhenije záhumenky, kde si musí vypěstovat to, co si v obchodě už nemohou dovolit. Třeba brambory. Ty, asi jako všechno, šly s cenou na tržištích zase nahoru.

A pak je tu ještě jedna velká starost všech důchodců. "Zdravotnictví má být bezplatné, ale není to pravda. Léky jsou hrozně drahé a musí se platit," konstatuje někdejší paní magistra.

Zaměstnanci na tom nejsou o mnoho lépe. V supermarketu v centru milionové Oděsy visí inzerát, že přijmou do práce pokladní i prodavače. "Dostanou asi tak něco přes dvě tisícovky (hřiven)," odhaduje hlídač prodejny. "Dá se z toho se uživit? No, nedá. Ale žijeme," dodává.

Regály praskají ve švech, žádná krize a nouze tu není vidět. Půllitrovka české becherovky je tu zrovna v akci, ale i po slevě stojí více než dvě flašky ukrajinské vodky.

Patra nákupního střediska nad supermarketem vyplňují značkové obchody. Klenoty, kosmetika, oděvy. Bunda tak za dva platy, džíny za jeden, košile za půldruhého důchodu. Prodavačky zjevně tráví valnou část prodejní doby poněkud osaměle. Přesto se blyštivé obchody nezavírají a nedaleko vyrostlo ještě jedno a mnohem větší nákupní centrum. Záhady ukrajinské ekonomiky asi nelze vyjádřit jen prostou statistikou poklesu průmyslové výroby o pětinu, inflací a propastným oslabením měny.

O kousek dál, v jídelně rychlého občerstvení, je pořádně rušno. Když v létě časopis The Economist spočítal a zveřejnil svůj letošní Big Mac Index, vyšla mu právě Ukrajina jako země, kde si lze v Evropě dvojitý hamburger v housce pořídit nejlaciněji, zhruba za polovic oproti Česku. Ukrajinské platy jsou ale podstatně nižší.

Index je ale v dolarech, a ty se v ukrajinských bankách podle oficiálního kurzu už dlouho neseženou, jak se - v doprovodu houfu novinářů - osobně přesvědčila i guvernérka centrální banky Valerija Hontarevová. Hamburgery se naštěstí prodávají za hřivny.

V polském tisku si lze přečíst nářky obchodníků a zemědělců z pohraničí, kteří svůj byznys postavili na nákupech Ukrajinců. Propad hřivny zmenšil platy klientů z východu napolovic a udělal pořádný škrt přes přeshraniční obchod. Parkoviště před hypermarkety zejí prázdnotou.

"Ještě loni v prosinci jsme prodávali pět, šest televizí denně, a to ty s největší obrazovkou. Skvěle šly na odbyt i pračky, ledničky, vysavače. A teď? Škoda mluvit. Jestli prodám Ukrajincům jednu televizi za dva týdny, tak to vůbec není špatné...," řekl listu Gazeta Wyborcza prodejce v Tomaszowě. Přes místní přechod, kde auta stála ve frontě 24 hodin, se dá projet za čtvrt hodinky.

"Země chaosu a odvahy," nadepsal svou reportáž o předvolební Ukrajině server BBC. Na mysli měl hlavně situaci na frontě s proruskými separatisty na východě země. Ale na Ukrajině je ještě druhá, domácí fronta, která také rozhoduje o osudu země. V hlubokém zázemí.