Drama na Ukrajině nebo fiasko? Volební účast stoupá, Krym je ze hry

Ukrajinské parlamentní volby, které se konají za přísných bezpečnostních opatření, jsou od otevření hlasovacích místností zatím poklidné. Prezident Petro Porošenko, jehož politický blok je podle průzkumů veřejného mínění jasným favoritem, odjel nečekaně na východ Ukrajiny, aby sledoval hlasování přímo v neklidném Donbasu.

Ačkoli ve více než 45milionové zemi může nové poslance vybírat 36 milionů voličů, několik milionů lidí hlasovat nebude - někteří volit nechtějí, další zase nemohou. To je podle nevládní organizace Opora případ asi 2,8 milionu lidí z Doněcké a Luhanské oblasti, jejichž část kontrolují proruští separatisté. Rebelové odmítli povolit volby do ukrajinského parlamentu a za týden chtějí uspořádat vlastní hlasování, které ale Kyjev nehodlá uznat.

Volby se nekonají ani na dvoumilionovém Krymu, který v březnu anektovalo Rusko. Tamní obyvatelé, pokud mají ukrajinské pasy, mohou odvolit na neobsazeném ukrajinském území, případně v zahraničí na ukrajinských zastupitelských úřadech.

Volby se konají za vypjaté bezpečnostní a hospodářské situace. Na východě země se i přes vyhlášené příměří nadále bojuje. Ukrajinskou ekonomiku v současné době neohrožují jen bojové operace v poničeném průmyslovém Donbasu, ale také energetická krize. Země je již několik měsíců kvůli sporům o cenu a dluh bez ruského plynu. Podle analytiků se v letošním roce ukrajinské hospodářství propadne o sedm až deset procent.

Účast stoupá

Optimismu na Ukrajině za poslední půl rok ubylo, alespoň soudě podle zájmu voličů o dnešní parlamentní volby. V poledne volební komise hlásily vesměs pětinovou účast, a to je méně, než v květnových prezidentských volbách s triumfálním zvolením Petra Porošenka hned v prvním kole. "Možná lidi přijdou později," říká tajemnice jedné z volebních komisí v centru Kyjeva.

"Doufám, že změny budou jenom k lepšímu. Skončí válka," doufá třicátnice Olja. Připouští, že je asi optimistka, ale pak připouští, že osud země je nejen v rukou voličů, ale i hodně vysoké politiky, přinejmenším pokud jde o boje s proruskými separatisty na východě země.

"Kdybychom neviděli smysl a nedoufali v změny, nepřišli bychom," vysvětluje sedmatřicetiletá Alexandra. "Doufám, že bude líp. Ekonomika se stabilizuje, platy půjdou nahoru, a to bude dobře. Ale účast je velmi nízká, to je rozčarující. Fakticky je tu prázdno, a to na prezidentské volby byla fronta, že se dvě hodiny muselo čekat. Teď jsou hlasovací kabiny prázdné. Mladí nepřicházejí, jen důchodci. Znamená to, že lidi ztratili naději," říká.

Účast Ukrajinců v dnešních parlamentních volbách překročila po 16:00 SEČ hranici čtyřiceti procent. Oznámila to v Kyjevě ústřední volební komise. Nejnižší účast je v Luhanské a Doněcké oblasti, kde zatím přišlo volit 23 respektive 28 procent oprávněných voličů, nízká účast je i v Oděse a v Zakarpatské oblasti na západě země. Největší volební účast je v západoukrajinském Lvově, kde už odvolila polovina lidí.

Volit mohou i Ukrajinci v zahraničí

Vybírat nový parlament mohou i Ukrajinci v zahraničí, kteří mají po celém světě k dispozici podle Interfaxu-Ukrajina celkem 112 volebních místností. Jako první začali hlasovat Ukrajinci v Austrálii. Možnost volit mají po předložení pasu také Ukrajinci žijící či pobývající v Rusku, kde je podle TASS celkem šest hlasovacích místností. Ty jsou v Moskvě, Petrohradě, Jekatěrinburgu, Nižném Novgorodě, Novosibirsku a Rostově na Donu. Ukrajinská diplomacie uvedla, že hlasování na ukrajinských ambasádách a zastupitelstvích je prozatím bez jakýchkoli vážných komplikacích.

Volební systém na Ukrajině je smíšený, polovina ze 450 poslanců bude zvolena poměrným systémem ze stranických seznamů, zbytek v jednomandátových obvodech většinovým systémem.

Ve skutečnosti bude ale většinovým systémem zvoleno místo 225 zřejmě jen 199 poslanců, protože na anektovaném Krymu a v oblastech ovládaných separatisty se hlasovat nebude.

Dnešní parlamentní volby na Ukrajině budou podle průběžné zprávy ústřední volební komise nezpochybnitelné, hlasování je intenzívní. Žádné vážnější případy porušování volebních zákonů komise nezaznamenala. Volební účast je ale nižší než při květnových prezidentských volbách, řekla novinářům v Kyjevě mluvčí komise Žanna Usenková-Černá.

"Můžeme konstatovat, že žádná politická síla, ať už uvnitř země nebo za jejími hranicemi, nebude mít důvod výsledky voleb zpochybňovat," řekla mluvčí. Připustila, že účast Ukrajinců při hlasování nedosáhne úrovně prezidentských voleb, kdy odevzdalo hlas téměř 57 procent voličů. "To je ale obvyklý jev," upozornila Usenková-Černá.

Porošenkova poslední šance

Ukrajina se dnes vydala na další schůzku s historií. Mimořádné parlamentní volby označují prozápadní komentátoři označují za poslední šanci prezidenta Petra Porošenka dát dohromady proreformní většinu v novém parlamentu, zatímco ti proruští předpovídají rozdrobenou či vůbec nefungující sněmovnu. Naděje a rozčarování se mísí i v kyjevských ulicích.

"Asi nebude vše hned dobré, ale nakonec bude," slibuje si dvaadvacetiletá studentka Julija a argumentuje, že od revoluce jsou lidé přátelštější i více drží při sobě. Život v Kyjevě je podle ní sice momentálně poněkud "komplikovaný", ale současně i "nádherný".

"Hrozně si přeju, aby Ukrajina prosperovala. Přeci mládež máme velkolepou, lidé jsou znamenití, a proto věřím, že všechno dobře dopadne," vysvětluje rázná Kyjevanka, která se před hlasováním zašla pomodlit do chrámu svatého Vladimíra.

German a Olga jsou sice z východu země, postiženém boji s proruskými separatisty s více než 3700 oběťmi a skoro milionem uprchlíků, ale své hlasy dávají nováčkům ze západu země: sice zhola neostříleným v politice, ale také bez nánosů korupčních skandálů.

"Volby v zásadě politickou situaci neovlivní, život se nijak nezmění," netají skepsi devětadvacetiletý (29), který by raději vyrval zlo i s kořeny, než aby jen dělal křížky na hlasovacím lístku. "Naše země potřebuje zásadnější změny, než jen výměnu jedněch tváří za druhé. Ale nic dalšího se nestane," přizvukuje jeho šestadvacetiletá manželka Alexandra. Oba svorně věří, že potomek v kočárku "bude žít v lepší zemi, demokratičtější a poevropštělé", než je současná Ukrajina.

Čtyřicátník Alexij odmítá pomyšlení, že by volby měly nějakou souvislosti s odkazem zabitých demonstrantů z kyjevského náměstí Nezávislosti, tzv. Majdanu, kde si protesty po třech měsících a krvavých potyčkách nakonec vyvzdorovaly pád proruského režimu a orientaci země na Západ. "Zemřeli pro spravedlnost. Zda umřeli i pro Ukrajinu, to je otázka. Dosáhnout spravedlnosti se v dějinách lidstva ještě nikomu nepovedlo, ale to neznamená, že nemá smysl o ni usilovat," míní někdejší demonstrant.