Výročí VŘSR: Rusové slaví, Ukrajincům je výstřel z Aurory putna

Pro 57 procent obyvatel země je dnešek běžným pracovním dnem, pro 14 procent dnem, kdy si připomínají oběti komunistických represí, oznámila ukrajinská média s odvoláním na průzkum veřejného mínění Razumkovova sociologického střediska.

V Rusku si velká část populace výročí dodnes připomíná, na Ukrajině ale podle průzkumu komunistická revoluce upadá v zapomnění. V anketní kolonce vyhrazené mládeži do 24 let je prý u obdivovatelů listopadového převratu dokonce nula.

Velkým svátkem je podle průzkumu dnešní den pro tři procenta Ukrajinců, pětina ho chápe jako významné datum. Podle autorů průzkumu přitom platí, že obdiv k bolševické revoluci roste s věkem. Mezi Ukrajinci staršími 60 let slaví 7. listopad 38 procent dotázaných.

Velká říjnová socialistická revoluce (VŘSR), byla de facto ozbrojeným převratem, provedeným v Rusku 7. listopadu 1917 (25. října podle juliánského kalendáře, který tehdy v Rusku platil).

Řízení převratu se nechopil osobně Lenin, který se pod falešným jménem skrýval před policií, ale Lev Davidovič Trockij, socialista a intelektuál. Rudé gardy pod Trockého velením obsadily mosty přes Něvu, Baltské nádraží, vládní budovy a všechny opěrné body města. Na pomoc přišli i kronštadtští námořníci a společně s gardisty zaútočili na budovu Zimního paláce, kde sídlila prozatímní vláda. Trockij předal obráncům paláce ultimátum, ale když bylo odmítnuto, začal po signálním výstřelu z křižníku Aurora s ostřelováním Zimního paláce z Petropavlovské pevnosti a z Aurory. Palác byl dobyt ve 2.40 hod. ráno. Prozatímní vláda padla a státní moc přešla do rukou Vojenského revolučního výboru a dělnických sovětů.

Ačkoli zprávy o přípravách pronikly na veřejnost, nebolševické socialistické strany i prozatímní vláda nebezpečí značně podcenily. V Petrohradě si řada lidí téměř nevšimla, že ve městě probíhá zásadní změna. Toho dne hrála normálně divadla, vycházely noviny a dělníci i vojenská posádka se k událostem stavěli povětšinou netečně či neutrálně. V Moskvě se sice v průběhu příštích dní strhly pouliční boje, ale v jiných městech samozvané výbory a organizace celkem plynule přebíraly moc.

17. července 1918 byla v Jekatěrinburgu celá carská rodina z rozkazu komisaře Jakova Sverdlova postřílena, aby se jí nezmocnily blížící se československé legie.