Válka na Ukrajině? Lavrov vidí situaci takto, expert varuje Česko

"Objevila se šance na mír na Ukrajině. S potížemi, ale přesto zavládlo příměří, režim zastavení palby," citoval TASS šéfa ruské diplomacie. Lavrov řekl, že tak vznikl konstruktivní základ pro pokrok i v dalších otázkách, včetně ekonomické obnovy Donbasu, tedy východu Ukrajiny, a politického dialogu.

Tento politický dialog by podle ruského ministra "měl vést k ústavní reformě s účastí všech regionů a politických sil". "K tomu se ukrajinská vláda zavázala již v dubnu," prohlásil podle ruské agentury.

Uvedl rovněž, že nyní je důležité "najít způsob obnovení kontaktní skupiny s účastí zástupců ukrajinského vedení, Doněcké a Luhanské lidové republiky, Ruska a OBSE". "Doslova v těchto dnech se dojednává harmonogram setkání v Minsku. Aktivně napomáháme tomu, aby bylo co nejdříve dosaženo dohody," řekl Lavrov.

"Ukrajinská válka není předehrou nové studené válce. Zaprvé, studená válka byla střetem dvou impérií, každé z nich se ideově opíralo o vlastní univerzalistickou ideologii. Byl to střet dvou alternativních koncepcí uspořádání společnosti a ekonomiky. Zadruhé, studená válka byla střetem dvou bloků, dvou aliancí. Klíčovou roli, zejména v Evropě, sehrávalo NATO a Varšavská smlouva. Kromě toho si k sobě USA, respektive SSSR, připoutaly mnoho neevropských zemí skrze vícestranné či bilaterální spojenecké smlouvy. Dnešní Rusko žádnou obdobnou vojenskou aliancí nedisponuje," uvádí Vít Beneš v publikaci Odehrává se na Ukrajině občanská válka?. Ke stažení je na webu irr.cz.

"Zapomeňme na studenou válku a na Československo v roce 1968. Ukrajinská válka není ani dalším případem zamrzlého konfliktu. Na Ukrajině neprobíhá ani občanská válka španělského střihu. Co tedy zbývá? Válka na Ukrajině stále více připomíná etnické konflikty v bývalé Jugoslávii. Se zpožděním prožíváme jugoslávský scénář rozpadu Sovětského svazu. Posledních 23 let tedy nebylo přestávkou ve studené válce, ale přestávkou v procesu rozpadu Sovětského svazu. V současné době se naplňuje černý scénář, kterého se obávali někteří analytici na počátku devadesátých let. Rozpad Sovětského svazu se dostává do fáze ozbrojeného konfliktu, který má v mnoha ohledech podobu národnostního střetu," domnívá se Beneš.

Psali jsme: Restart vztahů Rusko - Západ? Kerry přišel s návrhem  

"Označovat rusko-ukrajinskou válku za národnostní konflikt může být poněkud zjednodušující. Separatisté bojují za Rusko (v etnických / historických hranicích z doby carského Ruska – viz jejich plán na Novorusko) a za ruské (ruskojazyčné) obyvatelstvo. Separatisté se nepovažují za Ukrajince („Ukry"), použití ukrajinštiny na separatistických územích je pozvánkou k vážným problémům. Ovšem na opačné straně, Ukrajina zůstává dvojjazyčnou zemí. Na straně ukrajinské vlády bojuje celá řada ukrajinských Rusů, ruština je používána i ukrajinskou armádou a celou řadou pro-ukrajinských dobrovolnických batalionů," připouští Beneš.

Česká republika by neměla přistupovat k rusko-ukrajinské válce na základě chybných analogií. Zemanovo přirovnání rusko-ukrajinské války ke španělské občanské válce je zcestné a zavádějící. Stejně tak bychom neměli rusko-ukrajinskou válku přirovnávat ke studené válce, nesedí ani analogie s invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa.

Rusko-ukrajinská válka je regionálním konfliktem, který ohrožuje bezpečnostní architekturu v Evropě. Odpovědnost za řešení konfliktu spočívá primárně na bedrech evropských zemí / Evropské unie. Podpora ze strany USA je důležitá, nicméně iniciativu při hledání mírového řešení rusko-ukrajinské války by měla vyvíjet EU / evropské země. Je třeba se vyvarovat chybám z jugoslávských konfliktů, jež demonstrovaly neschopnost ES / EU (a její rodící se SZBP / EBOP) předcházet a řešit válečné konflikty v jejím nejbližším okolí.

"Česká republika, EU a NATO by neměly podceňovat riziko rozšíření etnického konfliktu i do dalších zemí s ruskou menšinou (Estonsko, Lotyšsko, Kazachstán). Rizikem není jenom nepředvídatelné chování ruského státu, ale i vzestup nacionalismu jako takového. Důležitou roli v eskalaci války na Ukrajině hráli ruští nacionalisté (z Ruska, z Krymu i z Donbasu), kteří sice koordinovali své kroky s ruským establishmentem, zároveň však na Ukrajině sledovali vlastní nacionalistickou agendu a nezřídka jednali z vlastní iniciativy. Nelze vyloučit, že se podobní militantní nacionalisté neobjeví i v dalších sousedních zemích, s podporou oficiální Moskvy či bez ní," tvrdí Beneš..