Ukrajinský hlavolam: Spálil se Putin, ale i Západ. Co bude dál?

Moskva na Donbasu, stejně jako Kyjev, nemá věci plně pod kontrolou. Nezvladatelnost bojových oddílů a snaha Ruska nezpronevěřit se nově nalezenému vlastenectví ani při ztrátě pozic na východě Ukrajiny jsou pro kremelské vedení těžký hlavolam.

Ukrajinský převrat západ a východ Evropy nebývale rozdělil. Zatímco Moskvu vyděsil jeho násilný začátek, který Západ akceptoval, Evropu spíš straší jeho možný konec, na který Rusko sází. Občasné neshody dvou protagonistů Petra Porošenka a Arsenije Jaceňuka vyvolávají neblahé vzpomínky na konflikt oranžových revolucionářů Viktora Juščenka a Julije Tymošenkové, který před deseti lety pohřbil první pokus o sblížení s Evropou.

Kyjev v těchto podmínkách hledá novou státní doktrínu. Závislost na západní pomoci mu sice může hospodářsky prospět, ale politicky situaci komplikuje. Rusko po únorovém převratu vnímá Ukrajinu jako západní protektorát a předsunuté bojiště NATO.

EU na rozdíl od Ruska špatně odhadla hloubku ukrajinských problémů, což jen potvrdil spěšný odklad platnosti asociační smlouvy do roku 2016. Soudní systém se na Ukrajině opírá o direktivní sovětské dědictví vyztužené korupcí, média ovládají oligarchové v čele s prezidentem a skokové zvýšení maloobchodních cen plynu se může stát rozbuškou sociálního neklidu.

Putinova "perestrojka"

Rusko svou státní doktrínu už našlo. Recidiva studené války, tolik obávaná na Západě, je v očích Rusů návratem do šťastných časů, kdy byla jejich země obávanou mocností respektovanou jako nikdy před tím. Renesanci starých pozic Rusové přirozeně spojují s návratem do sovětských dob s jejich plusy i mínusy.

Aby druhá studená válka neskončila stejně jako ta první rozkladem ruské ekonomiky a politickým marasmem, hledá Kreml usilovně nová řešení. Osou a těžištěm putinovské "perestrojky" je ambiciózní zbrojní program do roku 2020, hledání nových spojenců v Asii i mezi evropskou pravicí a snaha zachovat základy řízené, ryze ruské demokracie zbavené západních výstřelků.

Problémem jsou západní sankce. Moskvu zaskočily víc, než sám Západ předpokládal, protože je umocnila levná ropa a odliv investic patrný už před ukrajinskou krizí.

I to je pro Kreml argumentem, proč třetí cestu pro ukrajinské řešení musí rychle najít. Její podstatou je snaha založit v novém systému ukrajinského uspořádání latentní konflikt dvou ideologií a loajalit podepřený decentralizací ve finanční a politické správě, uznáním ruštiny v kultuře a vzdělávání a zachováním sovětských tradic v životním stylu a propagandě.

Optimisté věří, že situace donutí Putina přehodnotit podporu separatistům na východě Ukrajiny. Americký ministr zahraničí John Kerry v pondělí Moskvu za její počínání v posledních dnech pochválil a naznačil, že tudy vede cesta ke zrušení sankcí. Později však prezident Barack Obama oznámil, že tento týden podepíše nové sankce.