Chruščovův dekret o Krymu? Rusko chce napravit "historickou nespravedlnost"

Rozhodnutí odevzdat Krym Ukrajině prosadil před šedesáti lety tehdejší sovětský vůdce Nikita Chruščov s odkazem na kulturní a hospodářské vazby poloostrova s Ukrajinou. Do té doby patřilo toto území od roku 1783 Rusku. Krym jako součást Ukrajiny fakticky uznalo takzvané Budapešťské memorandum z roku 1994, které spolu se západními mocnostmi podepsalo i Rusko.

Podle předsedkyně Rady federace Valentiny Matvijenkové bylo ale Chruščovovo rozhodnutí chybné a odporovalo tehdejší sovětské ústavě. "Rozhodli jsme se obnovit historickou spravedlnost a připravit návrh zákona, v němž bude toto (Chruščovovo) rozhodnutí označeno za nezákonné, za krok bez právní síly a právních následků od okamžiku přijetí," řekla Matvijenková. Horní komora se problémem Krymu bude zabývat proto, že v její kompetenci jsou otázky spojené se změnou hranic.

"Změny hranic Ruské federace bylo možné provést jen s jejím souhlasem, který mohl padnout jen na základě referenda. Nic takového se nestalo, a proto byla mimořádně hrubě porušena ústava," konstatovala. Protože dnešní Ruská federace je právním nástupcem SSSR, má podle ní právo tehdejší zákony přehodnotit.

Autonomní republika Krym a město Sevastopol 11. března 2014 oznámily sjednocení v Republiku Krym. Stalo se tak Deklarací nezávislosti Autonomní republiky Krym a města Sevastopol, která byla přijata Nejvyšší radou Autonomní republiky Krym a radou města Sevastopol v rámci příprav na Krymské referendum. Deklarace výslovně zmiňovala precedent uznání nezávislosti Kosova. 16. března velká většina voličů v referendu připojení k Rusku schválila. 96,8% se vyslovilo pro připojení poloostrova k Rusku a 2,5% pro status v rámci Ukrajiny. Zejména Ukrajinci a Krymští Tataři referendum bojkotovali.[23] I tak dosáhla volební účast 83% obyvatel.

Legálnost hlasování v situaci, kdy poloostrov obsadily ruské ozbrojené síly, kromě Ukrajiny předem zpochybnily i Spojené státy a Evropská unie. Naopak Moskva dala najevo, že od jeho podpory nehodlá ustoupit. Tyto postoje se projevily i při hlasování v Radě bezpečnosti OSN 15. března 2014. Rezoluci kritizující referendum na Krymu, kterou navrhovala americká diplomacie, Rusko zablokovalo. Z 15 členských zemí Rady bezpečnosti bylo Rusko jediné proti. Čína se hlasování zdržela, 13 států se vyslovilo pro.

Krymský parlament 17. března vyhlásil nezávislý svrchovaný stát s názvem Republika Krym, který požádal o vstup do Ruské federace jako její nový subjekt. Republika Krym byla posléze do Ruské federace přijata jako dva nové subjekty - Republika Krym a Federální město Sevastopol. V úterý 18. března pak podepsali Vladimir Putin, krymský premiér Sergej Aksjonov, starosta Sevastopolu Alexej Čalyj a předseda krymského parlamentu Vladimir Konstantinov dohodu o připojení Krymu k Ruské federaci. Dohodu následujícího dne schválil ruský ústavní soud jako legální, hlasování o ratifikaci státní dumou proběhlo dne 21. března s pozitivním výsledkem.