Rozvrat Ukrajiny pokračuje: Rusíni žádají autonomii, pomoc hledají v Kremlu

Počátkem loňského roku rozšířil Gecko prohlášení zakarpatských Rusínů, v němž vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina k uznání Podkarpatské Rusi a vyslání mírových jednotek. V nedávném rozhovoru na jednom z ukrajinských serverů prohlásil, že boj Doněcku a Luhansku za svrchovanost je pro Podkarpatskou Rus inspirací. Putin si podle něj na Ukrajině počíná jako mírotvorce.

"Akce se uskutečnila, rozhodnutí padlo," shrnul dnes Gecko výsledky údajného rusínského sjezdu. "Cílem je žádat uznání rusínské národnosti a realizaci výsledků referenda z roku 1991 o autonomii. Orientujeme se na dialog, nikoli na konfrontaci," řekl ruské agentuře. Na sjezdu bylo zastoupeno šest rusínských organizací sdružujících celkem 40.000 lidí, uvedl TASS.

Podle výsledků regionálního referenda v Zakarpatské oblasti z roku 1991 se pro "speciální samosprávu" vyslovilo kolem 78 procent hlasujících. Ruské a rusínské zdroje referendum označují za hlasování o autonomii, které Kyjev neoprávněně ignoroval.

Zakarpatská oblast osídlená Rusíny a silnou maďarskou menšinou se během převratu na Ukrajině loni v únoru po jistém váhání přihlásila k novému vedení. Geckova skupina ale kyjevskou vládu tvrdě kritizuje a žádá rozsáhlou decentralizaci, uznání národnostních práv a autonomii. Záchranu a pomocnou ruku její členové hledají v Kremlu.

Název Podkarpatská Rus nesla nejvýchodnější část předválečného Československa od vzniku republiky v roce 1918 až do roku 1938. Po maďarské okupaci během druhé světové války region v roce 1945 Československo odevzdalo Sovětskému svazu, po jeho rozpadu v roce 1991 pak Zakarpatsko připadlo Ukrajině.