Rok od anexe Krymu: Rusko posílá miliardy, ekonomika přesto v troskách

Moskva má přitom s Krymem velké těžkosti a musí na poloostrově řešit problémy ekonomické, národnostní, vojenské i správní s vynaložením obrovských nákladů. Krym rychle následuje osud separatistických enkláv v Podněstří, Abcházii nebo Jižní Osetii, kde miliardové ruské subvence mizí v kapsách místních politických bossů a na účtech šedé ekonomiky.

Za zvlášť křiklavý případ média označují kauzu bývalého prvního krymského vicepremiéra a jednoho ze strůjců připojení k Rusku Rustama Těmirgalijeva. Loni v létě překvapivě svůj post opustil, aby se později ukázalo, že je podezřelý z krádeže blíže neurčené sumy a 300 kilogramů zlata z krymského finančního ústavu Oščadbanka. Případ řeší ruská tajná policie FSB.

Ruská anexe těžce postihla krymský turistický ruch, který tvoří čtvrtinu místních příjmů. Počet návštěvníků klesl z 5,9 milionu v roce 2013 na 3,3 milionu o rok později. Objem stavebních prací se snížil o víc než polovinu, obchod kromě ztráty ukrajinského trhu strádal i krizí vyvolanou pádem ruského rublu.

Symbolem spojení s Ruskem se měl pro obyvatele Krymu stát toužebně očekávaný most. Oligarcha a přítel prezidenta Vladimira Putina Gennadij Timčenko, který ho měl stavět, dal od projektu ruce pryč. Most měl stát v roce 2016, nový termín vláda posunula o dva roky.

Zásadní změnu hospodářského fungování řada obyvatel poloostrova nechápe a novými pořádky je zaskočena. Většina ale neztrácí optimismus.

Štědré finance totiž z Moskvy na Krym směřují přes armádní penězovody. Černomořská flotila, která měla na Krymu své sídlo i před anexí, byla ještě před několika lety pro řadu západních zbrojních expertů hromadou šrotu. Dnes označují ruští generálové poloostrov za nepotopitelnou pevnost.

Jako dědictví po ukrajinské správě zůstali Rusům na Krymu příslušníci tatarské menšiny, kteří se po referendu a následné anexi Moskvě otevřeně postavili. Jejich vůdci Refat Čubarov a Mustafa Džemilev jsou v Rusku nežádoucí, ojedinělé a nepočetné demonstrace ruská policie v zárodku potlačuje.

Rusko se do vedení komunity snaží dosadit své lidi a podle místního tisku se mu to daří. Za agenta Moskvy označují Tataři zejména Remziho Iljasova, místopředsedu krymského autonomního parlamentu.

Zdroj: YouTube