Rusíni proti Kyjevu? Lež, propaganda ruských médií, říká politik

"Předseda vlády Podkarpatské Rusi" Petr Gecko, po němž kvůli podezření z ohrožování územní celistvosti státu pátrá ukrajinská policie, v sobotu ruskou agenturu TASS informoval o údajném sjezdu rusínských skupin, na němž bylo údajně zastoupeno šest rusínských organizací sdružujících celkem 40.000 lidí.

"Cílem je žádat uznání rusínské národnosti a realizaci výsledků referenda o autonomii," řekl ruské agentuře politik, který nedávno označil boj Doněcku a Luhansku za svrchovanost za inspiraci pro Podkarpatskou Rus.

Většina rusínských organizací, které měly být na sjezdu zastoupeny, se podle Žulana o akci dozvěděla ze zprávy TASS. Žulanova Národní rada podle listu Ukrajinska pravda reprezentuje 90 procent rusínských organizací, které na Ukrajině oficiálně působí.

Psali jsme: Rozvrat Ukrajiny pokračuje: Rusíni žádají autonomii, pomoc hledají v Kremlu Rok od anexe Krymu: Rusko posílá miliardy, ekonomika přesto v troskách  

"Petro Gecko poslední tři roky až pět let na Zakarpatské Ukrajině vůbec nebyl. Zato od loňska aktivně figuruje v propagandistických článcích ruských médií a vzpourách na Ukrajině a separatismu v Zakarpatské oblasti. Bylo po něm vyhlášeno celostátní pátrání," dodal Žulan.

Rusínská Národní rada měla podle Žulana svůj sjezd v únoru a přijala prohlášení, v němž podporuje kurz Kyjeva na integraci s Evropou, na demokratizaci a decentralizaci země.

Rusíni jsou východoslovanské etnikum, které bývá považováno za samostatný národ. Nikdy neměli vlastní stát, nejblíže k tomu byli v dobách samosprávné země Podkarpatská Rus v rámci Československa. Za první československé republiky se v rusínských vesnicích vyučovala ruština (protože u tehdejších rusínských politiků převažovala rusofilní orientace, přestože rusínština je bližší ukrajinštině než ruštině).