Před 80 lety zemřel experimentátor Mičurin, posunul jabloně dál na sever

Podařilo se mu to křížením evropských odrůd s odrůdami z chladných oblastí Asie a výrazně posunul oblast pěstování ovoce na sever. Vyšlechtil zhruba 300 nových odrůd ovocných stromů, zejména jabloní.

Své první pěstitelské pokusy podnikal Mičurin již za cara, nedostalo se mu však velké podpory. Teprve komunisté mu poskytli patřičný pracovní prostor.

Samouk Mičurin se jim hodil zejména ideologicky, přes svůj šlechtický původ se stal jedním z nejoslavovanějších hrdinů budování socialismu. Nové moci přišlo především vhod Mičurinovo odmítání Mendelovy genetiky a tvrzení, že organismy lze vychovávat, podobně jako člověka k socialismu.

Medvědí službu Mičurinovu odkazu pak prokázal pseudovědec a temná postava bolševického bádání Trofim Lysenko, který se samozvaně prohlásil za jeho žáka a pokračovatele. Nadřazením ideologie a politické moci nad vědu vzniklo učení nazývané lysenkismus. Velká část Lysenkových experimentů je dnes považována buď za diletantské pokusy nesplňující požadavky na vědeckou práci, nebo přímo za vědomé podvody.

Mičurinovy šlechtitelské úspěchy jsou známy i u nás. Úspěšný šlechtitel růží z Blatné Jan Böhm tyto Mičurinovy výpěstky ve své školce pěstoval a propagoval je ve svém Průvodci nevymrzající zahradou. Zde jsou u některých odrůd uvedeny také zkušenosti autora s mrazivou zimou na přelomu let 1928-1929 a 1939-1940.