Ukrajina je k válce blíž než kdy dříve

Miller hned v úvodu komentáře připomíná, že jen za poslední dva týdny vzaly obnovené boje na Ukrajině život desítkám civilistů a vojáků. Jak se příměří a diplomacie postupně rozpadají, volají ukrajinský prezident Petro Porošenko a ruský prezident Vladimir Putin od 4. srpna po nouzových jednáních. Podle nejnovějších zpráv se v hlášeních ukrajinské armády čím dál častěji objevuje fráze: „nejvíce bombardování za posledního půl roku."

Novinář také připomíná, že bojovníci podporovaní Ruskem, o kterých Ukrajina tvrdí, že byli vedeni ruskými armádními jednotkami, zaútočili 10. srpna tanky a dělostřelectvem na strategicky umístěné město Starognatovka (Starohnativka), které leží mezi hlavním městem Ruskem podporovaných separatistů Doněckem, a klíčovým přístavem Mariupolem.

Ukrajinské jednotky v oblasti, které pravděpodobně zahrnovaly i dobrovolníky, však zlikvidovaly odpor v několika hodinách. Tato bitva je podle novináře důkazem stupňujících se konfliktů na obou stranách. Krveprolití na východní Ukrajině tak zdaleka ještě neskončilo.

Ukrajina žádá od USA radary

Ukrajina na útoky odpovídá, nicméně vojáci si stěžují na nedostatečné vybavení. Vláda proto vyjednává se Spojenými státy o poskytnutí radarů, jež by umožnily monitorovat cílová vozidla a dělostřelectvo, které nejsou v dohledu. Podle deníku The Wall Street je Pentagon připraven Ukrajině tyto zbraně poskytnout, nicméně Bílý dům se snaží podporu pozdržet, aby nedošlo k poškození vztahů s Ruskem, se kterým spolupracuje v oblastech Íránu a Sýrie.

Rusové však již svým podporovatelům pomoc poskytli. V listopadu, dlouho poté, co mělo dojít k Putinem vyjednanému příměří z Minsku, zachytila v Doněcku skupinka novinářů pozemní radary. Nejsou důkazy, že by separatisté někdy taková zařízení od ukrajinské armády získali, ani že by ukrajinská armáda někdy takovou výbavou disponovala. Jediným možným vysvětlením tedy je, že se tyto zbraně na Ukrajinu dostaly s pomocí ruské armády.

Rusko přítomnost vojáků neskrývá

Na území Ukrajiny se objevují další technologicky vyspělé zbraně, jakou jsou sledovací drony nebo rušičky signálů GPS a komunikace. Tato technologie byla použita během bojů o Krym v loňském roce ruskou armádou. Podle Millera je tedy jasné, že Rusko je v operacích na frontě zapletené a ani se neobtěžuje to nijak zakrývat.

Novinář se domnívá, že východní Evropa je nejblíže k otevřenému konfliktu od loňské „ruské invaze". Všechna jednání měla tento konflikt zamrazit, ale jak se zdá, Rusko do sporu zasahuje čím dál více a bude pravděpodobně pokračovat, dokud se vše bude dařit držet Putinovi pod pokličkou, z dosahu médií a dokud konflikt nepřekročí dramatickou mez.