Lavrov zrušil cestu do Turecka, varování dostali i ruští turisté

"To, co je nezbytné nyní zdůraznit, spočívá v růstu teroristických hrozeb, které plynou z tureckého území, a to bez ohledu na případ, který se dnes odehrál," řekl Lavrov v narážce na sestřelení ruského letounu.

"Kritická masa teroristických jevů na tureckém území není podle našeho hodnocení nikterak menší než v Egyptě. Samozřejmě našim občanů nedoporučujeme, aby nyní s turistickými či jinými cíli cestovali do Turecka," poznamenal ministr.

Turecko je jednou z nejoblíbenějších destinací ruských turistů a cestovní kanceláře jej dosud nabízely i jako náhradu za rušené zájezdy do egyptských letovisek po zkáze ruského civilního letounu s 224 lidmi na palubě 31. října na Sinaji.

Rusko-turecké vztahy poznamenala válka v Sýrii

Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 zahájily obě země novou etapu vzájemných vztahů v květnu 1992, kdy ruský prezident Boris Jelcin a předseda turecké vlády Süleyman Demirel v Moskvě podepsali smlouvu o přátelství a spolupráci mezi oběma zeměmi.

V první polovině 90. let podepsalo Turecko s Ruskem několik hospodářských smluv, například o dodávkách ruských zbraní pro tureckou armádu nebo o dodávkách ruského plynu a ropy do Turecka, které je závislé na ruském plynu. Ten proudí do Turecka plynovodem Blue Stream. Nyní se chystá další projekt Turkish Stream, který nahrazuje plán plynovodu South Stream, jež měl obcházet Ukrajinu přes Černé moře na Balkán. Rusko patří s Německem a Íránem mezi tři největší obchodní partnery Turecka.

Do vzájemných vztahů obou zemí vstoupila také první rusko-čečenská válka z let 1994 - 1996, během které ruský prezident Boris Jelcin přišel s obviněním, že někteří čečenští povstalci byli vycvičeni v Turecku. Podobná obvinění zaznívala z Moskvy i během druhé rusko-čečenské války, rozruch vyvolalo tvrzení Jelcinova nástupce Vladimira Putina, podle něhož Turecko přivíralo oči nad přítomností čečenských separatistů na svém území.

VIDEO: Rusko-turecká válka? Srovnání armád

Zdroj: YouTube

V květnu 2010 označil tehdejší ruský prezident Dmitrij Medveděv během návštěvy Ankary vztahy s Tureckem za "strategické" a s tureckými představiteli podepsal sérii dohod o spolupráci v oblasti dopravy, boje proti pašování drog a školství. O několik dní později Rusko s Tureckem uzavřely dohodu na vybudování jaderné elektrárny na pobřeží Středozemního moře.

V říjnu 2012 vyvolalo diplomatickou roztržku zadržení syrského letadla z linky Moskva-Damašek v Turecku, na základě podezření, že na palubě jsou zbraně pro syrskou vládu. Obě země měly již v té době rozdílné názory na krizi v Sýrii.

V říjnu 2013 dvě turecké stíhačky F-16 vzlétly k případnému zásahu proti ruskému průzkumnému letadlu, které se přiblížilo k tureckému vzdušnému prostoru. Vrátily se, až když ruský letoun oblast opustil. Turecká letadla intervenovala proti Rusům také letos 3. října, kdy přinutila ruské vojenské letadlo, které se dostalo nad Turecko, aby se vrátilo do syrského prostoru. Moskva tehdy incident vysvětlovala tím, že v oblasti panovalo špatné počasí. V dalším případě 16. října turecká armáda sestřelila bezpilotní letadlo ruské výroby, které se objevilo nad tureckým územím.

Další třecí plochu představuje loňská ruská anexe Krymu, protože Turecko má tradičně úzké vazby na krymskou tatarskou populaci. Ankara několikrát poukázala na údajné systematické porušování práv krymských Tatarů a represe ze strany ruských úřadů.