Kyjev chce v éteru víc ukrajinských písní, "komunistický sekt" změnil jméno

"Na Ukrajině existují rozhlasové stanice vysílající v pásmu FM, které nezařazují písně v ukrajinštině. Pokud k takovému pochybení dochází, je třeba licenci odejmout. A to bezodkladně," napsal ministr na svém twitterovém účtu.

Kyrylenko už loni v březnu navrhoval, aby podíl původní ukrajinské produkce ve vysílání rozhlasových stanic ze zákona dosahoval nejméně 75 procent. Dosavadní zákon, schválený už v roce 1994, stanoví podíl nejméně poloviční.

Snaha akcentovat původní ukrajinskou tvorbu v rozhlasovém i televizním vysílání zesílila po předloňské násilné anexi ukrajinského Krymu Ruskem a po začátku proruského povstání na Donbasu v dubnu 2014. Vládní dohlížecí orgány zároveň zakázaly vysílat pořady vyrobené v Rusku, které údajně ohrožují ukrajinskou bezpečnost.

Cenzura postihuje i ruské filmy. Vláda v těchto dnech nařídila Státnímu výboru pro kinematografii, aby nevydával distribuční povolení pro filmy, na jejichž výrobě se podílejí "osoby ohrožující ukrajinskou národní bezpečnost".

"Komunistické šampaňské" musí pryč

Odhodlání vypořádat se na Ukrajině do důsledku s dědictvím bývalého SSSR potvrzuje rozhodnutí kyjevského výrobce sektů, který oznámil změnu názvu populárního nápoje Sovetskoje šampanskoje. Značka známá i v Česku padla za oběť zákonu o likvidaci komunistického dědictví z května loňského roku.

Značku oblíbeného sektu ale znají i v zahraničí, a tak podle ukrajinských médií vznikla otázka, zda by radikální změna názvu nepoškodila odbyt. Výrobci proto zvolili svérázné řešení: do názvu vložili jen dvě další písmena. Sekt tak teď nese název Sovetovskoje šampanskoje. Zákonu je učiněno zadost a zákazník si možná změny ani nevšimne. Veřejnost si ale nyní láme hlavu, zda slovo "sovetovskoje" má jazykově vůbec nějaký význam. Pojem "sovětský", který se v minulém století stal i součástí názvu komunistického státu, vznikl z běžného ruského slova "sovet" neboli rada, jak se za bolševické revoluce začaly označovat mocenské orgány.

Nové rozhodnutí je možná šalamounské, nicméně souvislost sektu se sovětskou minulostí je podle vinařských historiků doložitelná. O zahájení výroby perlivého nápoje prý rozhodl v roce 1936 sám bolševický diktátor Josif Stalin. Nařízením jeho politbyra se ve velkých sovětských městech včetně Kyjeva začaly stavět první továrny na výrobu sektu, jejichž produkce se postupně rozšířila i do světa.

V posledních letech existence SSSR se Sovetskoje šampanskoje stalo jedním z hlavních vývozních artiklů země. I dnes je Rusko jeho hlavním výrobcem, roční produkce se podle dosažitelných údajů pohybuje kolem 220 milionů lahví.