Rusko má skrytý plán. Diplomat odhalil záměry Kremlu

Jako za studené války

Expert poukazuje, že mezi uvedenými ruskými občany jsou i usvědčený mezinárodní pašerák zbraní Viktor Bout, který si odpykává pětadvacetiletý trest za spiknutí s cílem prodat protiletadlové rakety kolumbijské teroristické skupině, či bývalý ruský pilot Konstantin Jarošenko, který byl v USA odsouzen na 21 let vězení za pašování drog.    

Ruský návrh je tak pro Washington zřejmě politicky neschůdný, domnívá se Frolov. Vyvozuje to z rázně odmítavé reakce amerických ambasád v Moskvě a Kyjevě. "Navíc skutečnost, že ruští představitelé jednají veřejně, v zásadě přiznává, že se jim nepodařilo dohodu prosadit," soudí ex-diplomat. Poukazuje však, že Rusko zároveň získává důležité politické body a možná již dosáhlo kýženého výsledku.          

 Frolov míní, že primárním cílem Kremlu je přimět Washington, aby upustil od praxe zatýkání ruských občanů ve třetích zemích za obvinění vznesená ve Spojených státech. Odborník připomíná, že tato zatčení jsou často výsledkem cílených operací tajných amerických agentů - což platí pro případy Bouta i Jarošenka. "Moskva se příliš netají svým rozčarováním z takového amerického jednání, které je dle jejího pohledu nelegální exteritoriální aplikací amerického práva," vysvětluje expert.    

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.  

Pointou Moskvy je, že Spojené státy by neměly nadále tuto praxi uplatňovat na ruské občany, deklaruje někdejší diplomat. Konstatuje, že za tímto účelem se Rusko vrací k starému sovětskému nástroji - vytváří si páky, aby zvýšilo politický vklad a následně nabízí "férový obchod".   

"Během studené války bylo nepředstavitelné, aby Spojené státy zadržely sovětského občana v zahraničí bez rozpoutání krize mezi supervelmocemi," připomíná Frolov. Dodává, že ruské vedení vidí užitek v návratu k plnému módu parity supervelmocí - nejen v Sýrii, ale na celé šachovnici složitých, ale důležitých vztahů s Washingtonem. Podle odborníka jde o součást ruské hry o opětovné získání respektu od jakékoliv budoucí administrativy ve Washingtonu. "Jde to také dobře prodat doma - postaráme se o naše a postavíme se americké šikaně," doplňuje expert.   

O Ukrajině bez Ukrajinců

Druhým ruským cílem je podle Frolova přesvědčit ukrajinské vedení, že musí přijmout jakoukoliv dohodu, která bude dojednána mezi Washingtonem a Moskvou. Tím, že odmítá vyjednávat o výměně Savčenkové za ruské vojáky zadržované Kyjevem na bázi minských dohod a propuštění pilotky staví do kontextu bilaterálních rusko-amerických jednání, Moskva prosazuje svou tezi, že Ukrajina ve skutečnosti není suverénní zemí, ale americkou loutkou, podotýká ex-diplomat. "To staví Washington to dvojnásobného sevření - buď odmítnou Savčenkovou vyměnit a naštvou Ukrajince, či přijmou ruskou nabídku a naštvou je ještě víc," pokračuje komentář.   

Přesně z tohoto důvodu je obtížné představit si, že Washington nakonec na takovou dohodu přistoupí, uvádí expert. Domnívá se, že pokud by se jednalo o striktně bilaterální americko-ruskou záležitost týkající se pouze amerických a ruských občanů, zřejmě by šlo propustit Bouta a Jarošenka prostřednictvím prezidentské milosti, především pokud by Moskva zadržovala amerického agenta či proamerického ruského špióna. Frolov připomíná, že Sovětský svaz měnil se Spojenými státy své disidenty za špióny a komunistické vůdce. I v roce 2010 velká výměna špiónů zajistila propuštění deseti ruských "ilegálů" zatčených v USA poté, co je odhalil zběh ruské Služby vnější rozvědky (SVR), doplňuje odborník.    

Frolov vysvětluje, že byli vyměněni za čtyři Rusy odpykávající si dlouholeté tresty za špionáž ve prospěch Spojených států, včetně bývalého důstojníka SVR Alexandra Zápaorožského, který zradil nejcennějšího špióna Moskvy ve USA, agenta FBI Roberta Hansena.     

"Mohlo by se zdát, že jednoduše již není dostatek špiónů, s nimiž by se dalo ještě obchodovat," pokračuje expert. Dodává, že Moskva bude zajisté chtít zařídit propuštění Jevgenije Burjakova zatčeného loni v New Yorku. Frolov poukazuje, že tento  představitel Vněšekonombanky nedávno přiznal, že se podle předpisů nezaregistroval jako ruský agent, za což mu hrozí až pět let vězení. Podle někdejšího diplomata se ale nezdá, že by Moskva zadržovala někoho, kdo by měl pro Spojené státy takovou cenu, a právě proto zkouší trik s Savčenkovou.  

Dle Frolova není zdaleka vyloučené, že Savčenková bude nakonec vyměněna za ruské vojáky na Ukrajině, případně i za zhruba tři stovky donbaských separatistů, kteří momentálně sedí v ukrajinských vězeních. "Moskva může dobře tlačit Kyjev, aby realizoval politicky výbušnou všeobecnou amnestii, která je obsažená v dohodě Minsk II," podotýká expert. V případě Bouta a Jarošenka pak odborník předpokládá, že v rámci výměny za Savčenkovou dosáhnou jistého zmírnění trestu, byť ne přímo propuštění. O to však Moskvě podle experta nejde a hlavním vítězstvím by pro ni bylo, pokud by USA přestaly zatýkat ruské občany v zahraničí.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.