V Rusku se blíží volby. A vše prý bude jinak

Manipulace ano, podvody ne

Jedná se o první volby od roku 2003, které využívají smíšený systém, v němž se polovina kandidátů uchází o přízeň voličů na kandidátkách politických stran, zatímco druhá kandiduje v jednomandátových obvodech, uvádí expert. To podle jeho názoru zvyšuje roli regionálních a ekonomických elit. Úřady se také rozhodly přesunout hlasování z prosince již na září, čímž z něj fakticky učinily první předčasné volby od nástupu prezidenta Vladimira Putina, podotýká politolog. Soudí, že takový krok má tři hlavní důvody.

Ruští představitelé se podle Petrova snaží předně zúročit svou popularitu. "Představitelé Kremlu si uvědomují, že nemohou dosáhnout dalších vojenských vítězství a v důsledku toho začíná jejich podpora klesat," míní odborník. Za druhý důvod označuje skutečnost, že ruská vláda bude muset příští rok omezit peníze silovikům a vojensko-průmyslovému komplexu, stejně jako na sociální služby a penze. Expert předpokládá, že ruské obyvatelstvo rozhodně nebude spokojené s rozpočtem, který Státní duma musí na podzim schválit.    

Třetí důvod spočívá v tom, že ruské vedení bude možná muset změnit svou zahraniční politiku a ukončit konfrontaci se Západem, tvrdí politolog s odkazem na stále obtížnější potýkání se s nízkými cenami ropy a západními sankcemi. "Pokud k tomu dojde, je lepší zkrátit kampaň k parlamentním volbám a její typicky ostrou protizápadní rétoriku," deklaruje Petrov.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.    

Ruské úřady dle experta cítí nutnost zaujmout k aktuálním volbám relativně jiný přístup, v rámci kterého může docházet k manipulacím, ale ne k přímým podvodům. To se týká především velkých regionů, kde reálně hrozí protesty, soudí Petrov. Konstatuje, že tuto změnu způsobily jak zkušenost s masovými demonstracemi z let 2011-2012, tak zhroucení důvěry v elity.

"Chabé výsledky, kterých dosáhlo Jednotné Rusko v roce 2011 byly především důsledkem rozkladu politické mašinerie v Moskvě, Baškirsku a dalších regionech," vysvětluje odborník. Dodává, že dnes, kdy Kreml nejenže jmenuje gubernátory, ale také je nechává zatýkat, není realistické očekávat, že regionální byrokraté jednoduše sepíší potřebné volební výsledky, vyjma několika málo regionů. Úřady tak nemají jinou možnost, než uspořádat volby, které budou čestnější, míní politolog.

Žádná překvapení

Volby připadající na 18. září nicméně podle Petrova zřejmě nepřekvapí. S ohledem na jednomandátové obvody pravděpodobně Jednotné Rusko vyhraje a obsadí 65-75% křesel ve Státní dumě, očekává expert. Míní, že současné tři parlamentní strany si zřejmě udrží své postavení, zatímco Jabloko a další opoziční uskupení asi mandáty nezískají.

"Zároveň změny ve stranickém systému nevyhnutelně povedou k odstranění dlouholetých stranických veteránů a poskytnou voličům příležitost shlédnout přehlídku nových kandidátů usilujících o jejich nahrazení," předjímá odborník. Připomíná, že vůdci komunistické strany a liberálně-demokratické strany, Gennadij Zjuganov a Vladimir Žirinovskij, již oslavili 70. narozeniny a před dalšími volbami v roce 2021 nepochybně odejdou ze scény, což bude představovat důležitou změnu pro ruský politický režim.             

Úřady také zajistí, aby menší strany jako Vlast, Ruští patrioti a Strana růstu dostaly všechny příležitost získat jedno, dvě křesla, což Kremlu umožní chlubit se širokým spektrem stran zastoupených v dumě, pokračuje expert. Konstatuje, že v dumě tak bude pokračovat systém 1+3, tedy vládnoucí strana a její tři menší partneři, ale potlačování konkurence mezi stranami nutí Kreml, aby zintenzivnil soupeření v rámci vlastní strany, jak šlo vidět v primárkách Jednotného Ruska.      

V důsledku toho se bude nová Státní duma výrazně lišit od té současné, předvídá Petrov. Domnívá se, že se objeví nejen nové tváře, ale poslanci budou loajální ve větší míře než doposud. Jejich loajalita totiž bude patřit nejen tradičně stranickým vůdcům, ale nově také regionálním politickým elitám, gubernátorům a byznysmenům, soudí expert.  

Nové problémy na obzoru

"Tyto volby znovu demonstrují, jak krátkozraké jsou úřady ve svém plánování," kritizuje politolog. Poukazuje, že jednomandátové obvody byly vytvořeny gerrymanderingem a volebním inženýrstvím, v důsledku čehož jsou nastaveny tak, aby neutralizovaly k protestům náchylné obyvatelstvo velkých měst.

Petrov připouští, že to poskytuje úřadům relativně volnou ruku v dosazování preferovaných kandidátů za pomoci tradičně věrných voličů z venkovských oblastí. Byť se tato skutečnost může jevit jako výhodná, dle expertova názoru se ale mocná skupina voličů - obyvatelstvo velkých měst - ocitne bez své reprezentace v dumě.

"Jak úřady porozumí, či vyhoví jejím požadavkům?" ptá se Petrov. Deklaruje, že Kreml se přesto zaměřuje pouze na aktuální problémy a nemá žádnou vizi pro budoucnost. V důsledku toho tyto volby politickým problémům Ruska neuleví, míní expert. Doplňuje, že hlasování tyto potíže naopak prohloubí a navíc vytvoří další.