Putinova supercynická "válka proti terorismu". Kdo další je na seznamu ruského prezidenta?

Žoviální kuchař Remzi Memetov z malého krymského města Bachčisaraj byl znám jako nejlepší tvůrce tradičního pokrmu plov, misky rýže s jehněčím masem. Memetov byl zvlášť oblíben mezi muslimskými návštěvníky zdejší mešity během náboženských svátků. Nikdo ve městě, kde žije početná tatarská komunita si neuměl představit, že jejich oblíbený soused bude obviněn z terorismu.

12. května v šest hodin ráno uslyšela Memetova rodina rány na dveře jejich bytu v ulici Lazurnaja. Vzápětí se ozval hlas: „Otevřete, Federální bezpečnostní služba (FSB)!" Na prahu stáli dva vyšetřovatelé FSB a dva úřední svědci kvůli prohlídce domu, žena s kamerou a několik neidentifikovaných lidí. Po několika otázkách prohledali všechny místnosti v domě, zabavili několik náboženských knih a CD se stejnou tématikou. Protože vyšetřovatelé odváděli Memetova pryč, jeho sousedé obklopili příslušníky FSB a ptali se, proč byl přátelský a oblíbený kuchař zatčen. Vyšetřovatel jim odvětil, že Memetov bude pryč jen několik minut, než podepíše nějaké dokumenty.

„Hanba, hanba!" skandovali lidé na ulici. A vzápětí se Memetovova manželka a jeho dva dospělí synové dozvěděli špatnou zprávu: Remzi Memetov byl obviněn z účasti na teroristických aktivitách v rámci islámského hnutí Hizb ut-Tahrir, které je v Rusku zakázáno. Zatčeni byli i další tři jeho sousedé, ve stejný den jako Memetov. Jeden z nich, Enver Mammoth, měl doma sedm malých dětí.

Tvrdá ruka na Krymu

Poté, co byl Krym anektován Moskvou v roce 2014, začaly ruské bezpečnostní agentury vyvíjet aktivní postup proti muslimům; jediné, co bylo známo, že konkrétní osoby byly tačeny. Periodikum The Daily Beast vyzpovídalo několik tatarských rodin, jejichž blízcí zmizeli v loňském roce. Tataři si stěžovali na únosy, falešná obvinění, zatýkání, mučení, které se staly běžnou součástí každodenního života na Krymu. Současné stíhání údajných muslimů patřících k Hizb ut-Tahrir je novou formou protiteroristické války odstartované v uralských regionech, na Sibiři, v centrálním Rusku a na zmíněném Krymu.

V zemi konspirací a mnoha nevyřešených trestných činů, v nichž bezpečnostní služby mnohokrát jednají na vlastní pěst bez dohledu politiků nebo mimo kontrolu společnosti si nikdo nemůže být jistý povahou skutečných „teroristických" skupin a mimořádných událostí. V čem je současná Putinova protiteroristická válka neprůhledná? Není zřejmé, nakolik jsou uváděné hrozby reálné. „Mnohokrát bezpečnostní služby pronásledují lidi, když jim to vyhovuje. Informovali jsme o tisících případů zahrnujících únosy a vraždění muslimů v severním Kavkazu – někdy jde skutečně o reálnou hrozbu terorismu. Při posuzování každého případu musíme být velice obezřetní," uvedl pro The Daily Beast Alexander Čerkasov, předseda skupiny ochránců lidských práv Memorial.

Napětí v Severním Kavkazu

18. srpna byl oznámen v centru Petrohradu teroristický útok, doprovázený výbuchy. Dvacet specializovaných vozů obklopilo dům na Leninském prospektu. V 11:20 uslyšeli obyvatelé další dva výbuchy, z oken začal vycházet kouř a do jednoho bytu vnikli balkonem muži v plynových maskách. Podle ruských úřadů byli při tomto zásahu zabiti čtyři muslimové. Tisková agentura RIA.ru uvedla, že bezpečnostní služby z ruské republiky Kabardsko-Balkarsko spadající pod Ruskou federaci, požádali FSB o zadržení údajných ozbrojenců ze Severního Kavkazu, kteří se vydali do Petrohradu. FSB ve své zprávě o incidentu uvedla, že kromě zlikvidovaných čtyř mužů byli zajištěni další tři ozbrojenci. O den později RIA.ru uvedla, že protiteroristická agentura Kabardsko-Balkarska odmítla uvolnit jakékoli detaily k dané akci.

Metody FSB používané v oblasti Severního Kavkazu jsou po dlouhá léta předmětem zájmu ochránců lidských práv. „Příslušníci bezpečnostních sil a orgánů činných v trestním řízení se stále častěji uchylují k nedovoleným prostředkům, jakým jsou únosy, neoprávněné zadržování, mimosoudní popravy a mučení, navíc požívají nadále téměř naprosté beztrestnosti," bylo uvedeno na zasedání Evropské rady v dubnu 2016. Kremelský vůdce nyní hovoří o dalším teroristickém nebezpečí pocházejícím z Ukrajiny. Minulý týden Putin po poradě se svými špičkovými vojenskými experty a zpravodajskými důstojníky z Rady bezpečnosti obvinil Ukrajiny z přípravy teroristických útoků a zabití dvou ruských důstojníků na Krymu. Rusko v tomto případě nehodlá ve vztahu k Ukrajině záležitost přejít, hodlá posílit svůj vliv na Krymu a prostřednictvím vojenského cvičení prověřit „scénáře bezpečnostních opatření v boji proti terorismu" nejen podél pozemních hranic, ale také na moři a ve vzduchu.

Putin označil Ukrajinu za zemi praktikující terorismus

Na západní Sibiři FSB objevila „mezinárodní síť teroristické propagandy". Minulý týden, ve stejný den kdy zasedala Rada bezpečnosti, prohledala FSB minimálně 26 bytů a zatkla na 96 lidí v ťumenském, sverdlovském a čeljabinském regionu.

„Je to jasné, FSB musí prokázat oprávněnost své činnosti, proto musejí najít nějaké teroristy. Dá se předpokládat, že většina ze zatčených byli salafisté, ale nebyli naverbováni do ISIS," komentuje situaci Igor Bunin z Centra pro politické technologie se sídlem v Moskvě. Naproti tomu Káťa Sokirjanskaja, pracovnice Mezinárodní krizové skupiny v Turecku, řekla The Daily Beast: „V posledních několika letech se ruští muslimové radikalizovali, existují případy džihádistů putujících ze Sibiře do Sýrie, včetně místních muslimských komunit s muslimů, kteří přišli na Sibiř za prací."

Jak se zdá, teroristé jsou všude a to vně či uvnitř ruských hranic. Nejproblematičtější zůstává obvinění Ukrajiny, a to z několika důvodů. Putin teď označuje Ukrajinu jako zemi praktikující „terorismus" – se státní podporou. Kreml doufá ve vyřešení ukrajinského problému v souvislosti s ukončením některých ekonomických sankcí proti Rusku, k němuž by mělo dojít na konci tohoto roku. Sám Putin prohlásil, že nevidí smysl vést mírová jednání s teroristy na Ukrajině. Mnoho analytiků vidí v tomto postupu možný začátek války.

Válka proti terorismu v západním vzoru

V květnu 2008 přestal Kreml komunikovat s tehdejším gruzínským prezidentem Michailem Saakšvilim. V srpnu začal konflikt s Ukrajinou a ruské tanky se vydaly ke gruzínské hranici směrem na Tbilisi, než bylo uzavřeno příměří.

Málokdo v Moskvě nyní věří, že je Kreml připraven na větší konflikt na Ukrajině, což by mohlo dokonce vést ke třetí světové válce. Přes všechny Purinový silácké řeči se zdá, že jeho velení není silné v kramflecích. Jak se zdá, ztratil Putin víru ve své staré velení. Důkazem může být propuštění jeho dlouholetého spojence a kolegy z KGB/FSB, vedoucího zprávy Sergeje Ivanova. „Ivanov symbolizoval Putinův starý tým, který neměl žádnou strategii a reagoval jen určitou setrvačností," popsal tento akt kremelský politický analytik Jurij Krupnov. Putin rád přebírá západní manýry a potom je používá proti západním politikům. V Sýrii se obrátil proti západním podporovatelům odpůrců prezidenta Assada s vysvětlením, že bojuje proti teroristům. Teď říká, že je Rusko samo ohroženo terorismem a bude proti němu bojovat přesně tak, jak to dělá Západ, ale v ruském případě hrozbu představuje Ukrajina. „Válka proti terorismu je nový trend. Pro mnohé na Západě a v Rusku to zní seriózně," domnívá se Čerkasov.

Během posledních dvou let bylo více než tucet Ukrajinců obviněno z organizování či napomáhání teroristickým útokům. Nejméně čtyři čekají na soud v Rostově na Donu v jižním Rusku nedaleko Ukrajiny. Putinova FSB zadržela sedm podezřelých z účasti na údajném teroristickém útoku na krymském poloostrově, ke kterému podle FSB došlo 7. srpna. Kyjev i Moskva tu začaly vojenské cvičení v blízkosti Černého moře. Rusko přiznalo, že na Krym umístilo protiraketový systém S-400 za účelem obrany poloostrova. „Domnívám se, že FSB na Putina tlačí ohledně situace na Krymu, ale on sám by nerad šel v této chvíli do konfliktu s Ukrajinou, zejména s ohledem na ruskou ekonomiku," domnívá se Bunin. Ukrajinský prezident Pjotr Porošenko mezitím upozornil ozbrojené síly, aby byly kdykoli připraveny na boj s ruskou armádou.

Dojde nakonec ke střetu?

Zatím je skutečnostní válka FSB proti muslimům v Severním Kavkaze a regionech na Uralu, která trvá několik měsíců. Minulý měsíc bylo zatčeno a uvězněno pět muslimů v Baškirii, ale hlavním ohniskem nepřátelství jsou krymští muslimové, většinou Tataři, kterých bylo začátkem letošního roku obviněno čtrnáct z „organizování teroristických akcí".

A jak dopadl onen přátelský kuchař Remzi Memetov? Zřejmě pod nátlakem připustil, že byl součástí Hizb ut-Tahrir a krymský soud rozhodl, že až do dalšího jednání v říjnu bude držen ve vazbě. „Nejdřív měl být uvězněn dva měsíce, ale pak si pravděpodobně uvědomili, že nemají proti němu žádné důkazy, přesto ho drží další měsíce za mřížemi. Pokud ho soud shledá vinným, může strávit ve vězení až deset let," svěřil se v telefonickém rozhovoru pro The Daily Beast Deliaver Memetov, nejstarší syn obviněného.

Řada zatýkání prý vyvolává vzpomínku na deportace krymských muslimů v roce 1944, kdy sovětský vůdce Josif Vissarionovič Stalin obvinil komunitu z kolaborace z nacisty a odeslal více než 100 000 Tatarů v dobytčích vagónech z místa jejich historického osídlení u Černého moře do Střední Asie.

FSB letos vyšetřovala 2000 různých případů souvisejících s teroristickou činností. „Tento proces se zdá být namířen proti Tatarům. Jsou ve třech různých oblastech na poloostrově a snahou je vytlačit je pryč," komentoval situaci Anton Naumljuk, investigativní novinář rádia Svobodná Evropa. Sledoval také více než tucet případů nových ruských „teroristů". Namljuk se domnívá, že represálie FSB mají za důsledek větší semknutost krymských muslimů. „Nikdo z nás se nechystá Krym opustit, ačkoliv tlak na naší komunitu je značný," uvádí Deliaver Memetov.

Pokud jde o skutečný konflikt proti Ukrajině, zdají se být Rusové jednotní. Nechtějí ho. Nedokáže je přesvědčit ani údajná hrozba teroru, nebo alespoň ne ty, kteří poslouchají vysílání Echo Moskvy, kde se tvrdí, že válka je dobré řešení. Minulý týden za pomoci rozhlasových stanic proběhl sociální průzkum, který prokázal, že 82 % Rusů by bylo proti válečným operacím proti Ukrajině a na jejím území. Armáda tedy nebude s největší pravděpodobností nasazena, ale o to aktivnější nejspíš bude FSB.