Moskevské káznice praskají ve švech, vězni se střídají ve spaní na zemi

Dadin svým právníkům popisoval, jak ho v moskevské vazbě mučili dozorci. Když se o jeho výpovědi dozvěděli aktivisté, vyzvali městskou vězeňskou službu, aby začala vyšetřovat porušování lidských práv v osmi moskevských vazebních věznicích. Sedm z nich spadá pod ruskou Federální vězeňskou správu a za jedno zodpovídá ruská tajná služba FSB, poznamenal ruský deník The Moscow Times.

Nejznámějším z nich je vězení Butyrka na severu Moskvy, které nechala postavit carevna Kateřina Veliká. Bolševici, včetně členů první sovětské tajné policie Čeky, byli vězněni v Butyrce za dob carského Ruska. Jedním ze známých vězňů byl například sám zakladatel Čeky, ruský revolucionář Felix Edmundovič Dzeržinskij. Po ruské revoluci to byli naopak členové Čeky, kteří do vězení posílali své nepřátele. Do jejich nemilosti se dostal například spisovatel Alexandr Solženicyn.

Butyrka vzbudila světovou pozornost v roce 2009, když ve vězení zemřel Sergej Magnitskij. Prezident Barack Obama nakonec schválil zákon, který asi 12 ruských úředníků vystavil různým vízovým a finančním omezením.

Vazební věznice v ruském hlavním městě podle ředitele moskevské vězeňské správy Sergeje Cyganova svou kapacitu přesahují o 23 procent, což znamená, že je ve vazbě o 2000 vězňů více, než povolují bezpečnostní předpisy. Podle nezávislé aktivistky Anny Karetnikové je statistika mnohem horší, počet vězňů prý přesahuje kapacitu o 30 až 40 procent.

Oficiálně má každý vězeň nárok na vlastní postel a prostor o výměře čtyř metrů čtverečních. Realita je ale zcela odlišná. V Butyrce se vězni mnohdy musejí střídat ve spaní na zemi.