Savčenková založila vlastní politickou stranu, stala se i její šéfkou

Debata o brexitu a možném návratu Spojeného království do Evropské unie se vrací do popředí britské politiky v době značné vnitropolitické nestability. Bývalý ministr zdravotnictví Wes Streeting, který rezignoval kvůli nedostatku důvěry v premiéra Keira Starmera, o víkendu prohlásil, že odchod z unie byl katastrofální chybou. Podle jeho slov brexit zanechal zemi méně bohatou a s menším vlivem než kdykoli před průmyslovou revolucí. Streeting vyzval k vytvoření nového speciálního vztahu s unií s tím, že budoucnost Británie leží v Evropě a jednoho dne i zpět v evropském bloku.

Americký prezident Donald Trump oznámil odložení plánovaného vojenského úderu na Írán, který se měl uskutečnit v nejbližších hodinách. Důvodem tohoto kroku jsou nová vyjednávání vyvolaná nejnovějším íránským návrhem na definitivní ukončení války na Blízkém východě. Šéf Bílého domu uvedl, že ho o odklad útoku požádali lídři několika zemí Perského zálivu, konkrétně Kataru, Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie. Podle něj existuje šance na dosažení dohody, která by byla pro Washington přijatelná a zabránila by Teheránu v získání jaderné zbraně. Trump nicméně nařídil armádním velitelům, aby byli připraveni zahájit rozsáhlý útok na Írán v případě okamžitého rozkazu.

V afghánské provincii Gór se za úsvitu shromažďují stovky mužů na prašném náměstí v Čagčaránu. Lemují krajnici s nadějí, že jim někdo nabídne jakoukoli práci, která rozhodne o tom, zda se jejich rodiny ten den najedí. Pravděpodobnost úspěchu je však velmi nízká. Pětatřicetiletý Juma Khan našel za posledních šest týdnů práci pouze na tři dny, přičemž denní výdělek se pohyboval mezi 150 až 200 afghání. Jeho děti šly spát tři noci po sobě hladové a manželka i potomci plakali, načež musel poprosit souseda o peníze na mouku. Žije v neustálém strachu, že jeho rodina zemře hlady.

Příští víkend přinese do České republiky velmi teplé a slunečné počasí, které bude ideální pro venkovní aktivity. 

Po sobotní nevídané blamáži se Slovinskem, se kterým Češi poprvé v historii MS prohráli 2:3 po prodloužení, má parta trenéra Radima Rulíka jasný cíl. Odčinit tuto nečekanou porážku a naopak navázat na předešlou výhru s Dánskem. Češi se vrátili ke své původní základní sestavě ze zápasu s Dánskem, a tak se do ní vrací útočník Matěj Blümel. Oproti duelu se Slovinskem naopak zůstal mimo sestavu Jan Mandát a chyběl i Michal Kempný. V brance se objevil Josef Kořenář. Česko nakonec Švédy porazilo 4:3.

Kalifornská porota jednomyslně zamítla vysoce sledovanou žalobu miliardáře Elona Muska proti společnosti OpenAI a jejímu šéfovi Samu Altmanovi. Celý případ byl smeten se stolu z procesních důvodů, jelikož Musk podal svou žalobu až po uplynutí zákonné promlčecí lhůty, která je pro podvádění takových nároků stanovena.

Rusko a Bělorusko v pondělí uskutečnily společné vojenské cvičení zaměřené na nácvik nasazení taktických jaderných zbraní. Podle prohlášení běloruského ministerstva obrany bylo cílem manévrů prověřit připravenost armády k odpalování těchto zbraní z mobilních nebo neplánovaných stanovišť. Běloruský resort obrany zároveň uvedl, že se jednalo o předem plánovanou akci, která nebyla namířena proti žádné konkrétní třetí straně. Ruské ministerstvo obrany tyto společné manévry bezprostředně nepotvrdilo.

Ministerstvo spravedlnosti USA v pondělí oznámilo zřízení fondu ve výši 1,776 miliardy dolarů, který má sloužit k odškodnění spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Peníze jsou určeny pro ty, kteří tvrdí, že se stali terčem nespravedlivého pronásledování ze strany předchozí administrativy Joea Bidena. Tento bezprecedentní krok umožňuje Trumpově administrativě vyplácet vládní prostředky z peněz daňových poplatníků podporovatelům hlavy státu, a to prostřednictvím úřadu, který má prezident pod kontrolou.

Světová zdravotnická organizace vyhlásila kvůli nové epidemii eboly v Demokratické republice Kongo stav veřejného ohrožení mezinárodního významu. Boj s touto nákazou je však mimořádně komplikovaný. Epidemii totiž způsobil vzácný kmen viru, na který neexistuje očkování, a ohniska se navíc nacházejí v oblastech zasažených válečným konfliktem. Riziko šíření mimo východní Afriku je nicméně minimální a lidstvo nečelí hrozbě globální pandemie.

Svět je stále méně odolný vůči epidemiím infekčních chorob. Ve své pondělní zprávě před tím varoval Nezávislý panel pro monitorování globální připravenosti (GPMB). Odborníci upozorňují, že s rostoucí frekvencí výskytu těchto onemocnění se zvyšují i škody, které způsobují. Riziko vzniku nové pandemie podle nich v současnosti roste rychleji než investice do připravenosti, kvůli čemuž svět stále není bezpečnějším místem.

V Ženevě začalo ostře sledované zasedání Světového zdravotnického shromáždění. Úvodního slova se ujal prezident shromáždění Victor Atallah Lajam, který ve svém projevu zdůraznil, že globální zdraví se neměří množstvím schválených dokumentů, ale počtem zachráněných lidských životů. Apeloval na přítomné delegáty, aby z tohoto zasedání udělali historický moment pro celé lidstvo. Po úvodních ceremoniích začali zástupci jednotlivých států projednávat oficiální program schůze.

Vláda na pozici náčelníka Generálního štábu Armády České republiky navrhne generálporučíka Miroslava Hlaváče. Na pondělní tiskové konferenci to oznámil premiér Andrej Babiš, který Hlaváče označil za ideálního kandidáta a přirozeného zástupce i z hlediska armádní hierarchie. Nový náčelník by měl v letních měsících v čele armády vystřídat Karla Řehku.

Mezinárodní společenství mobilizuje síly k potlačení nového ohniska nákazy virem ebola v Demokratické republice Kongo a v sousední Ugandě. Epidemie infikovala stovky lidí a vyžádala si desítky podezřelých úmrtí, přičemž Spojené státy již podnikají kroky k evakuaci malé skupiny svých občanů, kterých se situace přímo dotkla.

Vzhledem k tomu, že vyjednávací tým amerického prezidenta Donalda Trumpa je plně zaměstnán řešením krize v Íránu, ocitá se Evropa pod značným tlakem. Právě na ni nyní padá odpovědnost, aby jmenovala zvláštního vyslance pro mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou. Překvapivé přitom je, že k tomuto kroku vyjadřují otevřenost jak Kyjev, tak Moskva.

Z Moskvy se s železnou pravidelností vynořují zprávy, které mají naznačovat, že ruský prezident Vladimir Putin začíná čelit vážným politickým hrozbám. Spekulace o trhlinách v režimu obvykle přiživují události, jako je zatčení loajálního funkcionáře, náhlé zmizení vysoce postaveného úředníka nebo zvěsti o rostoucí nespokojenosti moskevské elity. Pro vnější pozorovatele tyto střípky často vypadají jako první neklamné známky oslabení celého systému. Podle webu Foreign Policy ale vše může být úplně jinak a některé informace může vypouštět sám Kreml.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj včera večer naznačil, že nastal čas, aby si Evropa vybrala svého hlavního vyjednavače pro případná budoucí mírová jednání s Ruskem. Po rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou ukrajinský lídr uvedl, že se oba shodli na nutnosti zapojení Evropy do těchto rozhovorů, kde musí mít silný hlas a jasnou přítomnost. Podle Zelenského je nyní klíčové přesně určit, kdo bude evropské zájmy v tomto procesu reprezentovat.

Vojenské síly Ruské federace provedly v noci на 18. května útok na čínské obchodní plavidlo, které se nacházelo v ukrajinských územních vodách v Černém moři. Ruská armáda použila k tomuto úderu bezpilotní letoun typu Šáhid. O události informoval mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenčuk na svém facebookovém účtu s odvoláním na oficiální prohlášení.

Spojené arabské emiráty připsaly odpovědnost za útok poblíž své jaderné elektrárny dronu odpálenému z Íránu nebo některým z jeho regionálních spojenců. Abú Zabí celý incident označilo za nebezpečnou eskalaci. Požár, který po útoku vypukl těsně za areálem jaderné elektrárny Barakah, si nevyžádal žádná zranění ani nespustil radiační poplach. Úřad pro jadernou regulaci Spojených arabských emirátů potvrdil, že nedošlo k žádnému úniku radiace ani ohrožení veřejnosti.

Světová zdravotnická organizace vyhlásila kvůli propuknutí eboly v Demokratické republice Kongo a v Ugandě stav veřejného ohrožení mezinárodního významu. K tomuto kroku přistoupil generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus ještě předtím, než svolal formální krizový výbor. Podle odborníků toto rychlé rozhodnutí odráží mimořádnou závažnost celé situace. Impulsem pro prohlášení bylo zaznamenání osmdesáti osmi úmrtí a více než tří set podezřelých případů.