Migranti jsou pro země přínosem, zní z nejvyšších míst

Svět stojí před volbou

Migrace je zároveň zdrojem politického napětí a lidských tragédií, většina migrantů přežívá a pracuje v ilegalitě a nejzoufalejší menšina z nich riskuje životy při vstupu do zemí, kde je čeká podezíravost a zneužívání, deklaruje generální tajemník OSN. Připomíná, že demografické tlaky a dopad klimatických změn na zranitelné komunity zřejmě v nadcházejících letech povede k další migraci, přičemž světové společenství čelí volbě, zda z ní učiní zdroj prosperity a mezinárodní solidarity, či synonymum pro nelidskost a společenské třenice.

Vlády budou letos na půdě OSN jednat o globální dohodě o migraci, prvním mezinárodním dokumentu svého druhu, uvádí Guterres. Vysvětluje, že nepůjde o formální smlouvu ani náhradu za závazky jednotlivých zemí, ale o bezprecedentní příležitost pro politiky, jak čelit zažitým mýtům ohledně migrantů a nastínit společnou vizi, jakým způsobem by mohla být migrace pro všechny státy výhodná.

„Jde o urgentní úkol. Vidíme, co se děje, když dochází k rozsáhlé migraci bez efektivních mechanismů pro její zvládání. Svět byl šokován nedávnými záběry migrantů prodávaných coby otroci,“ pokračuje představitel OSN. Dodává, že ačkoliv byly dané snímky chmurné, skutečným skandálem zůstává, že tisíce migrantů čelí každoročně bez povšimnutí stejnému osudu a ještě mnohem víc jich končí v pasti ponižujících, nebezpečných prací, které s otroctvím hraničí, přičemž v současnosti je k takové práci nuceno na šest milionů migrantů, často v rozvinutých zemích.

Generální tajemník pokládá otázku, jak lze tyto nespravedlnosti ukončit a zamezit jejich opakování. Domnívá se, že při určení jasného politického přístupu k budoucí migraci a diskuzi o příslušné dohodě by se měly brát v potaz tři zásadní úvahy.

Předně jde o uznání a posílení přínosů migrace, které se často ve veřejné debatě ztrácejí, tvrdí Guterres. Konstatuje, že migranti výrazně přispívají hostitelským zemím i zemím svého původu, vykonávají práci, kterou nedokáže zastat místní pracovní síla, podporují ekonomickou aktivitu, často jde o inovátory a podnikatele, přičemž téměř polovinu z nich tvoří ženy hledající lepší život a pracovní příležitosti.

Migranti také výrazně přispívají k mezinárodnímu rozvoji, když posílají peníze do zemí svého původu, přičemž objem těchto prostředků loni dosáhl téměř 600 miliard dolarů (přes 12,5 bilionů korun, pozn. redaktora), což třikrát převyšuje veškerou rozvojovou pomoc, poukazuje reprezentant OSN. Dodává, že výzvou je maximalizovat tyto přínosy a produktivní formy migrace a zároveň vymýtit zneužívání a předsudky, které menšině migrantů činí ze života peklo.

Státy jsou samy proti sobě

Zadruhé, státy musí posílit vládu práva týkajícího se zacházení s migranty a jejich ochrany – pro dobro svých ekonomik, společností i migrantů samotných, míní Guterres. Poukazuje, že úřady vytvářejí velké překážky pro migraci a zásadně omezují migrantům možnost pracovat, čímž zbytečně poškozují vlastní ekonomiku a staví bariéry pro řízený, legální přísun potřebné pracovní síly.

„Co je nejhorší, neúmyslně tím podporují nelegální migraci. Potenciální migranti, kterým je odepřená legální cesta, se nevyhnutelně uchylují k pokoutným metodám. To je nejen staví do zranitelné pozice, ale také podrývá vládní autoritu,“ píše generální tajemník OSN. Za nejlepší cestu k ukončení stigmatu ilegality a zneužívání migrantů považuje, aby vlády vytvořily více legálních cest pro migraci, odstranily důvody k porušování pravidel, a tím naplnily poptávku svých pracovních trhů po zahraničních pracovnících.

Státy také musejí úzce spolupracovat na sdílení benefitů migrace, například skrze partnerství při identifikaci markantních nedostatků pracovníků v jednotlivých oblastech v příslušné zemi, které mohou zaplnit kvalifikovaní lidé z jiných zemí, apeluje Guterres.

Zatřetí je pak nutná větší mezinárodní spolupráce na ochraně zranitelných migrantů, stejně jako uprchlíků, přičemž je třeba obnovit integritu uprchlického ochranného režimu v souladu s mezinárodním právem, nabádá představitel globálního společenství. Tvrdí, že tisíce mrtvých, kteří umírají při snaze překonat moře či poušť, není jen lidskou tragédií, ale odráží bezprostřední politické selhání – neregulovaný masový pohyb za zoufalých okolností živí pocit, že hranice jsou ohroženy a vlády ztrácejí kontrolu, což vede k drastickým pohraničním kontrolám podrývajícím společné hodnoty a přispívá k tragédiím, které v posledních letech často vídáme.

„Musíme plnit naše základní závazky k ochraně životů a lidských práv těchto migrantů, v čemž současný systém selhává. Musíme podniknout urgentní akci na pomoc těm, kteří jsou uvězněni v transitních táborech či jim hrozí otroctví nebo čelí bezprostřednímu násilí, ať v severní Africe či střední Americe,“ pokračuje Guterres. Dodává, že je třeba rovněž ambiciózní mezinárodní akce na relokaci těch, kteří nemají kam jít, přičemž se musejí podniknout kroky – skrze rozvojovou pomoc, snahu o zmírnění klimatických změn a zamezování ozbrojeným konfliktům – k zamezení tak ohromného neregulovanému pohybu lidí v budoucnu.

Migrace by neměla znamenat utrpení a je potřeba usilovat o svět, kde bude oslavován přínos migrace pro prosperitu, rozvoj a mezinárodní jednotu, míní generální tajemník OSN. Tvrdí, že je v našich silách tohoto cíle dosáhnout a letošní světová dohoda může představovat milník na cestě k přetvoření migrace ve fenomén skutečně výhodný pro všechny.