Profesor rozcupoval americký pohled na Rusko. Jak to je s Putinem?

Hluboce zavádějící teze

Inozemcev si tímto není zdaleka jistý: "Řekl bych, že Putin je státník, který věří, že je jedním z nejmocnějších mužů světa a jen chce, aby se k němu dle toho přistupovalo, debatovalo o globálních problémech a byl slyšen - nikoliv nějakým kolektivním orgánem či mezinárodním shromážděním, ale někým, koho pokládá za rovného." Trump do této šablony dobře zapadá, a proto profesor očekává, že mezi americkým a ruským prezidentem se může rozvinout nejen dialog, nýbrž i jisté přátelství, podobné tomu, které panovalo na začátku tohoto tisíciletí mezi Putinem a někdejším americkým prezidentem George W. Bushem.

Politolog upozorňuje na faktor, který je v USA brán jen málo v potaz: "Pro většinu politiků ve (Washingtonu) DC za poslední čtvrtstoletí existovaly dvě Ruska - jedno z 90. let, které bylo demokratické, tržně orientované a Západu přátelské, a druhé po roce 2000, které se stalo autoritářským a imperialistickým." Podobně američtí politici věří, že existují dvě skupiny ruských oligarchů, poukazuje odborník. Dodává, že má jít o ty, kteří vyrostli v dobách "volného trhu", a ty, které si vybral a živí Putin.

Danou tezi považuje politolog za hluboce zavádějící a mrzačící jakýkoliv realistický přístup k současnému Rusku. Vysvětluje, že existují ti oligarchové, kteří jsou členové Putinova blízkého okolí - například bratři Rotenbergové, bratři Kovalčukové, Igor Sečin, Alexej Miller, Ališer Umanov či Viktor Vekselberg - a ti, kteří se etablovali před Putinovým nástupem a měli vazby na jeho předchůdce Borise Jelicina - například Roman Abramovič, Petr Aven, Michail Fridman nebo Anatolij Čubajs.

Mnozí věří, že lze tyto osoby poštvat proti sobě, a tím rozpoutat "smrtící boj" uvnitř ruské elity, uvádí Inozemcev. Připomíná však, že i Putin přezdívá 90. letům "odvážná doba", během níž se ostatně stal politikem, přičemž se zdá, že ti "nejliberálnější" oligarchové přímo stáli za jeho největšími kariérními postupy a později z nich značně těžili.

Existuje pouze jedno Rusko

Příkladem je podle experta Petr Aven, jeden z hlavních akcionářů ruského konglomerátu Alfa Group, který se nedávno obrátil na Washington s tím, že jeho společnost by neměla být na sankčním seznamu. "Aven byl tím, kdo čistil Putinovy počáteční obchodní dohody, když byl druhý jmenovaný guvernérem Petrohradu, čímž mu umožnil vyvážet ropu, dřevo, hliník a další komodity výměnou za jídlo, kterého se městu nikdy nedostávalo," poukazuje politolog. Doplňuje, že během celé Putinovy vlády spravuje Alfa Bank účty řady státních podniků a silně financuje ruský zbrojní průmysl i vývoz ruských jaderných technologií.     

Dlouhé roky byla klíčová obchodní divize Alfa Group řízena zetěm současného ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova a nyní zaměstnává Mášu Faasenovou, Putinovu nejstarší dceru, konstatuje Inozemcev. Alfa Group přitom neobviňuje z porušování zákona - soudí, že hraje pouze chytrou hru, je blízko ruského vůdce a prezentuje se jako archetyp civilizované obchodní společnosti, přičemž další podobné entity v Rusku jsou podobné a rády by šly v jejích stopách.

"Abych to shrnul, řekl bych, že až se Trump a jeho spolupracovníci setkají s ruským vůdcem, neměli by se utěšovat pohádkou o existenci dvou Rusek," pokračuje politolog. Deklaruje, že ve skutečnosti existuje jediné Rusko, Putinovo Rusko, kde jsou obchodní aktivity a veřejné služby dlouhodobě provázané.

Pokud někdo doufá, že existují lidé z Jelcinovy éry, kteří stojí stranou současného režimu, měl by si uvědomit, že jen před pár dny Kreml přiznal, že již osmnáct let je Putinovým oficiálním poradcem Valentin Jumašev, Jelcinův zeť a někdejší personální šéf, poukazuje Inozemcev. Americkým politikům by proto doporučil, aby nesázeli na nějaký vnitřní nesoulad v rámci ruské elity, ale mluvili s Putinem jako s vůdcem, který zcela konsolidoval svou moc a který bude Rusko řídit ještě dlouho poté, co Bílý dům opustí jeho stávající osazenstvo.