Kreml chce za každou cenu hájit věřící na Ukrajině

Vztahy obou zemí jsou napjaté od ruské anexe Krymu a vypuknutí konfliktu s proruskými separatisty na ruskojazyčném východě Ukrajiny na jaře 2014. Konflikt si mezitím vyžádal více než 10.000 mrtvých.

"V případě, že vývoj událostí dospěje k protiprávním krokům, pak samozřejmě Rusko, které všude hájí zájmy Rusů a rusky hovořících obyvatel, tak bude činit i zde. Rusko hájí zájmy pravoslavných, jak nejednou prohlásil Putin," řekl prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov. "Výlučně politicky a diplomaticky," odvětil na otázku, jak Rusko bude zájmy pravoslavných věřících hájit.

Pravoslavní preláti uznávající autoritu moskevského patriarchátu mezitím v souvislosti s chystaným nedělním pochodem až 20.000 nacionalistů v Kyjevě vyjádřili obavy, že by demonstranti mohli zabírat a plenit kostely a kláštery. Ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov ale varoval "horké hlavy" před "provokacemi" a ujistil, že strážci zákona jsou připraveni "tvrdě" zasáhnout.

Kreml je podle mluvčího "krajně znepokojen" rozhodnutím konstantinopolského patriarchátu pravoslavné církve, který ve čtvrtek zrušil třísetletou podřízenost kyjevských prelátů vůči Moskvě a také sejmul klatbu, kterou moskevský patriarchát vyhlásil na ukrajinskou církev a její představitele.

Ti toto rozhodnutí chápou jako krok k nezávislosti na Moskvě, kterou má završit sloučení tří pravoslavných církví, dosud působících v zemi. Sloučení chystají v nejbližší době, aby příští měsíc mohlo být dosažení církevní autonomie završeno. Ukrajinský prezident Petro Porošenko již církevní nezávislost uvítal.

Ruská církev zareagovala rozhořčeně a pohrozila přerušením styků a vazeb s Konstantinopolí. Kreml podle Peskova "sdílí znepokojení" ruské církve nad hrozbou rozkolu v pravoslavném světě.

Pravoslavná církev moskevského patriarchátu má na Ukrajině značný vliv, o který s ní kyjevský patriarchát usilovně soupeří. Zaujímá přitom ostře kritická stanoviska vůči Moskvě. Prezident Petro Porošenko letos na jaře přirovnal autonomii pravoslavné církve kyjevského patriarchátu k členství země v Severoatlantické alianci a Evropské unii. Obvinil Kreml, že používá církev jako nástroj svého vlivu na Ukrajině.

Konstantinopolský patriarcha se sídlem v Istanbulu není absolutní hlavou pravoslavné církve a v hierarchii nemá postavení srovnatelné s římskokatolickým papežem, bývá označován za "prvého mezi rovnými". Udělování církevní autonomie nicméně v pravomoci má. Moskevský patriarchát nicméně tvrdí, že by tomuto kroku měl předcházet souhlas všech stávajících uznaných pravoslavných církví.

Ruská církev má v pravoslavném světě mimořádný vliv, protože v Rusku se k pravoslaví hlásí největší počet věřících. I na Ukrajině se k pravoslavné církvi podřízené moskevskému patriarchátu hlásí podle dostupných údajů více věřících (12,3 milionu), než ke zbývajícím dvěma pravoslavným církvím v zemi (5,17 milionu u ukrajinské pravoslavné církve kyjevského patriarchátu, resp. 1,17 milionu u ukrajinské pravoslavné autokefální církve).