Smutný osud ruských důchodců. Raději nejdou do penze, aby nebyli sami

Podle nedávného průzkumu státem řízené agentury na výzkum veřejného mínění VtSIOM, byla samota po nízkých penzích a zdravotních problémech zmiňovaná jako hlavní problém pro ruské důchodce. Odhaduje se, že 9 miliónů důchodců žije o samotě.

Podle studie moskevského NAFI Research Center na počátku tohoto roku 22% starších lidí neodchází do důchodu, protože se bojí samoty. Někteří proto raději odchází do domovů důchodců, kde je pobyt stojí 75% jejich penze, 50%, pokud jsou váleční veteráni.

Domovy důchodců však nejsou bez jistých problémů. Jejich obyvatelé ztrácí autonomii a musí se spoléhat na další. Ve velkých pečovatelských domovech, kde může být ubytováno až 1 000 lidí, sociální pracovníci často neznají jména obyvatel.

Dobrovolnická organizace Starost v Radost (Stáří v radosti) se pokouší poskytnout ruským důchodcům pocit, že má o ně někdo zájem. Organizace funguje v Rusku už 11 let a zaměstnává 33 pracovníků na plný úvazek a stovky dobrovolníků. Pro důchodce pořádá akce jako jsou koncerty, jsou s nimi v písemném kontaktu. Zaměřují se především na hmatové interakce – důchodce drží za ruku nebo je objímají.

„Tito lidé jsou válečnými dětmi - mnoho z nich se nikdy nenaučilo správně milovat,“ sdělila serveru The Moscow Times Olga Balashová, koordinátorka moskevské oblasti pro Starost v Radost. „ Jsou často znudění, deprimovaní a jen tak sedí a čekají na smrt“.

„Jsme tak vděční, že se o nás někdo stará," tvrdí Nina Grigorievová. „Jsme staří a mnozí z nás jsou zdravotně postižení, ale podívejte se na to, kolik života nám tito lidé dávají“. Podle dobrovolnice Alyony Medvedevové důchodci „jen čekají na vypuštění své lásky“.

27letá dobrovolnice, která pracuje jako producentka YouTube kanálu opozičního politika Alexeje Navalného, tvrdí, že stát se vzdává své role. Podle ní dobrovolnictví existuje jen proto, že vláda směřuje pozornost na jiné záležitosti.

Zatímco neziskové skupiny jako Starost v Radost se dokáží starat o staré lidi v městech, v případě vesnic, zvláště těch odlehlých, je situace mnohem horší. Lidé zde nemají takřka žádnou podporu.

Vládní studie upozorňují na negativní jevy osamění. „ U starších lidí jsou příznačné deprese, pocity osamění a nepotřebnosti, z čehož se pokoušejí vyléčit alkoholem, prášky na spaní a antidepresivy," řekl o jevu, který označil za „sociální osiření“ hlavní psychiatr ministerstva zdravotnictví Jevgenij Brjun.

Podle zprávy hlavní geriatrické lékařky ruského ministerstva zdravotnictví Olgy Tkačevové propadají nepracující důchodci téměř třikrát častěji než pracující a „skutečná deprese" je u nich dvakrát častější.

Vláda své rozhodnutí postupně zvýšit hranici odchodu do důchodu na 63 let u žen a na 65 let u mužů odůvodňovala tím, že tímto způsobem vlastně pomáhá důchodcům se vyhnout situaci sociálního osiření. Ministryně zdravotnictví Veronika Skvorcovová již dříve prohlásila, že penzijní reforma prodlouží profesně aktivní věk Rusů, a tím jim i prodlouží život.