Vandalové ve Stockholmu dál ničí město, hoří už i školy

Dav v Rinkeby, severním předměstí metropole, zapálil šest vozů zaparkovaných u sebe, pět z nich shořelo zcela. Na místě útoku se sešlo několik stovek lidí, aby vyjádřili nesouhlas s nočními akcemi převážně mládežnických skupin.

Další tři auta hořela na jihu v předměstí Norsborg. Na jihu útočníci zapálili také policejní stanice v Älvsjö, požár ale hasiči rychle zlikvidovali. Policie kvůli nočním násilnostem zadržela v Älvsjö osm lidí a čtyři pak v Norsborgu.

Terčem útoku se staly i dvě školy v severních čtvrtích. Jednu dav zapálil v Tenstě, druhou pak v sousední čtvrti Kista.

"Tohle mě mimořádně naštvalo. Bude svět lepší, když lidí vypálí školy?" citoval list Expressen otce dvou dětí Alekse Sakalu, který v Kistě bydlí. "Je to šílenství. Kam půjdou mé děti zítra do školy? Zřejmě ani nedokončí školní rok."

Obyvatelé postižených čtvrtí jsou násilnostmi, které pokračovaly již pátou noc v řadě, rozhořčeni a několik stovek jich podle listu The Local vyrazilo do ulic demonstrovat proti vandalismu.

Podle oficiálních statistik je e Švédsku evidováno 562,1 tis. cizinců (v roce 2003 492,0 tis.), z toho největšími skupinami byli přistěhovalci z Finska (175,1 tis.), Iráku (109,4 tis.), Srbska resp. bývalé Jugoslávie (83,0 tis.), Polska (63,8 tis.), Íránu (57,7 tis.), Bosny a Hercegoviny, Dánska (46,2 tis.), Norska (44,3 tis.) a Turecka (39,2 tis.).

Podíl obyvatel narozených v zahraničí ovšem činí 13,8% a v součtu s osobami narozenými ve Švédsku s oběma rodiči narozenými v zahraničí činí podíl osob s imigrantským původem 17,9%. Protože většina skupin imigrantů si udržuje vyšší míru porodnosti než etničtí Švédové, podíl populace s imigrantskými kořeny v budoucnosti poroste.

Ve švédských školách se učí zhruba šedesát jazyků imigrantů (nejčastěji arabština, bosenština, finština a albánština). Přesto však na předměstí tří největších švédských měst - Stockholmu, Göteborgu a Malmö, kde žije většina přistěhovalců, dochází ke značné segregaci přistěhovalců. Na těchto předměstích nezaměstnanost často přesahuje 50%. Únik z těchto ghett cizincům ztěžují potíže při hledání práce nebo bytu. Štědrý systém dávek navíc z řady imigrantů první i druhé generace vytvořil dlouhodobé klienty sociálního státu. Příkladem je malmöské předměstí Rosengard, které obývají téměř výlučně jen cizinci, převážně muslimové.