Jak je to s "trafikami" v cizině? Čtěte zajímavé srovnání s Českem

Ve Francii je politický klientelismus, takzvané "trafiky" ve státní správě nebo v bezpočtu podniků s převažující státní účastí pro spřízněné lidi v politice, hojně rozšířená praxe. Protože platí v tamějších končinách "odnepaměti", veřejnost to nevzrušuje, pokud není dosazen někdo vyloženě nekompetentní nebo přímý příbuzný, respektive osoba v intimním vztahu.

V této souvislosti se "spálil" bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy, který prosazoval svého třiadvacetiletého syna Jeana do čela vlivné a finančně velmi významné státní společnosti EPAD, která spravuje podnikatelskou pařížskou čtvrť La Défense.

Naopak bez povšimnutí zůstalo zaměstnání milenky v ropné společnosti Elf ministrem zahraničí Rolandem Dumasem. Problémem bylo až teprve obvinění, že jejím prostřednictvím přijal úplatky za prodej francouzských fregat Tchaj-wanu v roce 1991.

V pravdě mamutích rozměrů dosahuje pak klientelismus v Řecku, kde ve státní správě a podnicích do vypuknutí ekonomické krize dokonce vznikaly celé řady pracovních zařazení speciálně jen pro spřízněné lidi zpravidla po dosažení absolutního vítězství té či které strany ve volbách.

Británie zažila svou porci politických skandálů kolem protislužeb, ale přímočaré odměňování lukrativními místy ve vedení státních podniků a konkrétní služby nepatří k běžným aférám. Nejvíce se tomuto vzorci blíží skandál z let 2006 až 2007. Tehdy vládu Tonyho Blaira oslabila aféra, v jejímž rámci byli dárci Labouristické strany odměňováni šlechtickými tituly a tedy i místem ve Sněmovně lordů.

V Belgii "odměňování" lukrativními posty také v posledních letech nevyvolal větší skandál. Aféry se obvykle týkají "klasického" zneužívání pravomoci a veřejných peněz, případně úplatků při státních zakázkách.

Přinejmenším veřejnou diskusi vyvolávají podobné případy v Německu. Kritici a média politikům vyčítají možný střet zájmů s jejich veřejnými funkcemi i to, že si z působení v dozorčích orgánech udělali výnosný vedlejší příjem. Na rozdíl od ČR ale v Německu politici míří většinou do nestátního sektoru, který se pak s jejich pomocí snaží získat vliv na politiku.

Náměstek Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Pavel Komár podle České televize nepřímo uvedl, že by Nečas mohl být obviněn. V kauze Jany Nagyové je totiž veden mezi podezřelými. Nad tím, proč Nečase policie nestíhá, se už pozastavovali advokáti obviněných.

"Udílení pozic ve veřejné sféře považujeme za legitimní součást politického rozdělení moci a jsme také přesvědčeni, že jsou to funkce, které za sebou mají odvedenou práci. Není to věc, která je jen finančním benefitem," doplnil současný šéf ODS Martin Kuba.

"Toto není korupční jednání a takovým způsobem bych se já sám i všichni mí kolegové posléze chovali," komentoval předseda poslaneckého klubu Marek Benda dotaz, zda by ODS hlasovala případně pro Nečasovo vydání.

Věci veřejné a ČSSD v úterý prostřednictvím svých předsedů deklarovaly, že by pro Nečasovo vydání hlasovaly. Podle předsedkyně LIDEM Karolíny Peake by záleželo na odůvodnění žádosti, poslanci by v této věci měli volnost hlasování, píše iDnes.cz. "Pokud tato situace nastane, budeme čekat, jak se k ní postaví mandátový a imunitní výbor, a teprve poté budeme jednat," uvedla místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová.