Moskevská univerzita končí s darwinismem, bude se přednášet o úpadku mravů

Podle seznamu přednášek prestižní ruské univerzity se studenti v rámci fyzikálně orientovaných studií budou učit o příchodu spasitele, základech křesťanské mravnosti a názorech pravoslavného učení na moderní přírodní vědy. Komplikací podle serveru Lenta je, že k přednáškám se zatím zapsali jen dva posluchači.

Podle ruských komentářů je celé ruské školství pod silným tlakem mocné pravoslavné církve. Poslanci dolní parlamentní komory například letos v létě dostali na stůl vládní návrh zákona, který školám všech stupňů včetně univerzit dává právo zřizovat ve výukových prostorách modlitebny a budovat ve školních areálech kostely. Podle šéfa parlamentní strany Spravedlivé Rusko Sergeje Mironova jde o "bombu, která může vyhodit do povětří celé Rusko".

Lomonosovova univerzita, označována v éře komunismu za chloubu sovětského školství, má v Rusku i v zahraničí pověst poměrně kvalitní vysoké školy.

Charles Robert Darwin, anglický přírodovědec a filozof, se narodil roku 1809 ve Shrewsbury a zemřel v roce 1882 na území dnešního Londýna. Účastnil se plavby kolem světa (1813 – 1836), kde shromáždil různé materiály pro své studie o vzniku druhů. Darwin vychází z evolučních myšlenek geologa Ch. Lyella, názorů sociologa T. R. Malthuse a práce A. R. Wallace. Všechny své názory shrnul v díle On the Origin of Species by Means of Natural Selection (O vzniku druhů přírodním výběrem, 1859). Nutno podotknout, že tímto dílem vzbudil veliký ohlas, ne však pouze kladný - zejména díky důslednému vztažení evoluce i na člověka. Mezi jeho další díla patří: Voyage of a Naturalist round the World (Cesta přírodovědcova kolem světa, 1839), The Variation of Animals and Plants under Domestication (Změny zvířat a rostlin při domestikaci, 1868) a práce o vývoji člověka The Descent of Man (Vývoj člověka, 1871).

Základní myšlenky: Populace nejsou zcela identické - jedinci jednoho druhu se vždy trochu odlišují jejich znaky se přenášejí na další generace. Všechny druhy mají nadbytek potomstva. V boji o život přežívají pouze ti nejschopnější; méně schopní hynou a zmizí v selekčním tlaku. V důsledku selekce jsou tito lépe adaptovaní na podmínky prostředí, kde žijí. Změny prostředí tímto iniciují změny znaků, díky čemuž organismy podléhají evolučním změnám. Dlouhodobé působení výběru slouží jako vysvětlení veškeré evoluce. Současné organismy (i člověk), se vyvinuly z jednodušších předků (fylogenetický vývoj).

Samozřejmě i řada Darwinových myšlenek je dnes již překonaných; Darwin neměl k dispozici poznatky moderní genetiky, zejména nevěděl nic o problematice mutací, informuje server genetika.wz.cz.