Vrak Costa Concordie se vynořuje. Sebemenší chyba bude fatální

Řím/Giglio - U břehů italského ostrova Giglio od dnešního rána jeřáby vyzvedávají na hladinu obří vrak ztroskotané lodi Costa Concordia. Náročná operace ale nabrala oproti plánu zdržení a potrvá zřejmě do časných úterních hodin. Teprve krátce po poledni se odborníkům podařilo plavidlo uvolnit z útesu, na němž posledního půldruhého roku spočívalo, oznámili na tiskové konferenci zástupci úřadu civilní ochrany. Napřimování lodi je už viditelné i pouhým okem, protože z vody plavidlo vystoupilo o několik metrů.

Vyzvedávání vraku začalo krátce po 09:00 SELČ, o tři hodiny později, než se původně předpokládalo. Na vině byla noční bouřka, kvůli níž bylo třeba počkat, až se moře zcela uklidní. Fabrizio Curcio z civilní ochrany sice oznámil, že narovnávání lodi bude patrné až za několik hodin, z televizních záběrů bylo ale už před polednem vidět, že loď se pohnula. Čára ponoru, zřetelná díky tmavému zabarvení zrezivělé části lodi i z dálky, se do večera posunula nad hladinu o několik metrů. Celkově se zatím podařilo z 65stupňového náklonu lodi ubrat nejméně deset stupňů.

Narovnávání lodi mělo podle odhadů zabrat deset až 12 hodin, ale nakonec potrvá o několik hodin déle.

Šéf civilní ochrany Franco Gabrielli předtím potvrdil, že kýl lodi se podařilo uvolnit z útesu a že nyní spočívá na uměle vytvořené podmořské plošině. Právě tento krok byl považován za jednu z nejnáročnějších částí celé akce. Podvodní kamery prý ale ukázaly, že loď je značně deformovaná.

Dneškem vrcholí více než rok trvající přípravné práce, které se rozběhly už krátce poté, co Costa Concordia se zhruba 4200 lidmi na palubě před 20 měsíci ztroskotala. Podle agentury AP jde o nejsložitější a nejdražší záchranu potopené lodi v námořní historii, podílejí se na ní stovky lidí. Ze břehu sledují vynořování parníku tisíce diváků a čtyři stovky novinářů.

Otočení vraku bedlivě sledují také ekologové: v lodi jsou totiž stále tuny odpadního matriálu a také zbytky chemikálií, které by mohly ohrozit místní ekosystém. Norné stěny, které byly instalovány kolem Costy Concordie a které mají zabránit případnému úniku chemických látek, dodala do Itálie česká firma Ecotextil. "Naše firma dodala norné stěny, které jsou vyrobeny z polypropylenu... tyto materiály zabraňují tomu, aby se ropné produkty při likvidaci této havárie dostaly dál do moře," řekl dnes obchodní ředitel společnosti Petr Ledvina Radiožurnálu.

Havárie se odehrála v noci 13. ledna 2012, kdy kvůli chybnému manévru plavidlo pod velením kapitána Franceska Schettina najelo na skálu poblíž toskánského ostrova a začalo nabírat vodu. Při nehodě zemřelo 32 lidí. Dvě těla se stále nacházejí uvnitř vraku.

S pomocí několika jeřábů a hydraulických zařízení má být Concordia pootočena a pomalu napřímena. Pak bude třeba ji stabilizovat na podmořské plošině a vypouštěním vody z obrovských postranních nádrží ji dostat na hladinu. Pokud se vše podaří, bude loď pravděpodobně na jaře odvlečena do šrotu. Ačkoli realizační tým doufá v úspěch, stále existuje riziko, že se loď při vyzvedávání nenávratně poškodí a z místa už ji nebude možné dostat v jednom kuse.

Plavidlo se během dopoledne nejdříve pohnulo asi o deset centimetrů, což diváci na břehu neměli šanci pouhým okem zaznamenat. Odborníci poté začali zjišťovat, jak loď na tažné síly reaguje, zda podpůrné podmořské plošiny fungují tak, jak mají, a zda je možné ve vyzvedávání pokračovat. Teprve poté začalo být napřimování lodi patrnější.

Costa Concordia váží více než 114.000 tun, je tedy dvakrát těžší než Titanic. Plavidlo dlouhé jako tři fotbalová hřiště do vzpřímené polohy zvedá více než 50 navijáků s řetězy a lany. K tomu, aby loď zase stála rovně, bude třeba navinout přes 21 metrů ocelových lan, z nichž některá jsou vedena pod trupem lodi.

Vlastník luxusní výletní lodě, společnost Costa Cruises, odhaduje náklady na záchrannou operaci na nejméně 600 milionů eur (zhruba 15,5 miliardy korun).

Související

Více souvisejících

Costa Concordia

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

1. června 2026 20:50

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy