Vrak Costa Concordie se vynořuje. Sebemenší chyba bude fatální

Řím/Giglio - U břehů italského ostrova Giglio od dnešního rána jeřáby vyzvedávají na hladinu obří vrak ztroskotané lodi Costa Concordia. Náročná operace ale nabrala oproti plánu zdržení a potrvá zřejmě do časných úterních hodin. Teprve krátce po poledni se odborníkům podařilo plavidlo uvolnit z útesu, na němž posledního půldruhého roku spočívalo, oznámili na tiskové konferenci zástupci úřadu civilní ochrany. Napřimování lodi je už viditelné i pouhým okem, protože z vody plavidlo vystoupilo o několik metrů.

Deník Shopaholičky

Vyzvedávání vraku začalo krátce po 09:00 SELČ, o tři hodiny později, než se původně předpokládalo. Na vině byla noční bouřka, kvůli níž bylo třeba počkat, až se moře zcela uklidní. Fabrizio Curcio z civilní ochrany sice oznámil, že narovnávání lodi bude patrné až za několik hodin, z televizních záběrů bylo ale už před polednem vidět, že loď se pohnula. Čára ponoru, zřetelná díky tmavému zabarvení zrezivělé části lodi i z dálky, se do večera posunula nad hladinu o několik metrů. Celkově se zatím podařilo z 65stupňového náklonu lodi ubrat nejméně deset stupňů.

Narovnávání lodi mělo podle odhadů zabrat deset až 12 hodin, ale nakonec potrvá o několik hodin déle.

Šéf civilní ochrany Franco Gabrielli předtím potvrdil, že kýl lodi se podařilo uvolnit z útesu a že nyní spočívá na uměle vytvořené podmořské plošině. Právě tento krok byl považován za jednu z nejnáročnějších částí celé akce. Podvodní kamery prý ale ukázaly, že loď je značně deformovaná.

Dneškem vrcholí více než rok trvající přípravné práce, které se rozběhly už krátce poté, co Costa Concordia se zhruba 4200 lidmi na palubě před 20 měsíci ztroskotala. Podle agentury AP jde o nejsložitější a nejdražší záchranu potopené lodi v námořní historii, podílejí se na ní stovky lidí. Ze břehu sledují vynořování parníku tisíce diváků a čtyři stovky novinářů.

Otočení vraku bedlivě sledují také ekologové: v lodi jsou totiž stále tuny odpadního matriálu a také zbytky chemikálií, které by mohly ohrozit místní ekosystém. Norné stěny, které byly instalovány kolem Costy Concordie a které mají zabránit případnému úniku chemických látek, dodala do Itálie česká firma Ecotextil. "Naše firma dodala norné stěny, které jsou vyrobeny z polypropylenu... tyto materiály zabraňují tomu, aby se ropné produkty při likvidaci této havárie dostaly dál do moře," řekl dnes obchodní ředitel společnosti Petr Ledvina Radiožurnálu.

Havárie se odehrála v noci 13. ledna 2012, kdy kvůli chybnému manévru plavidlo pod velením kapitána Franceska Schettina najelo na skálu poblíž toskánského ostrova a začalo nabírat vodu. Při nehodě zemřelo 32 lidí. Dvě těla se stále nacházejí uvnitř vraku.

S pomocí několika jeřábů a hydraulických zařízení má být Concordia pootočena a pomalu napřímena. Pak bude třeba ji stabilizovat na podmořské plošině a vypouštěním vody z obrovských postranních nádrží ji dostat na hladinu. Pokud se vše podaří, bude loď pravděpodobně na jaře odvlečena do šrotu. Ačkoli realizační tým doufá v úspěch, stále existuje riziko, že se loď při vyzvedávání nenávratně poškodí a z místa už ji nebude možné dostat v jednom kuse.

Plavidlo se během dopoledne nejdříve pohnulo asi o deset centimetrů, což diváci na břehu neměli šanci pouhým okem zaznamenat. Odborníci poté začali zjišťovat, jak loď na tažné síly reaguje, zda podpůrné podmořské plošiny fungují tak, jak mají, a zda je možné ve vyzvedávání pokračovat. Teprve poté začalo být napřimování lodi patrnější.

Costa Concordia váží více než 114.000 tun, je tedy dvakrát těžší než Titanic. Plavidlo dlouhé jako tři fotbalová hřiště do vzpřímené polohy zvedá více než 50 navijáků s řetězy a lany. K tomu, aby loď zase stála rovně, bude třeba navinout přes 21 metrů ocelových lan, z nichž některá jsou vedena pod trupem lodi.

Vlastník luxusní výletní lodě, společnost Costa Cruises, odhaduje náklady na záchrannou operaci na nejméně 600 milionů eur (zhruba 15,5 miliardy korun).

Deník Shopaholičky

Související

Více souvisejících

Costa Concordia

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.

před 1 hodinou

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 3 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 4 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 5 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele

Téměř polovina Evropanů vnímá Donalda Trumpa jako "nepřítele Evropy". Zhruba stejný počet hodnotí riziko války s Ruskem jako vysoké a více než dvě třetiny se domnívají, že by se jejich země v případě takového konfliktu nedokázala bránit. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy