Krym se vzbouřil, proruské vedení nevylučuje odtržení od Ukrajiny

Krymští poslanci od prosince naléhavě žádají ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, aby v zemi vyhlásil výjimečný stav a opoziční protesty potlačil silou. Dále požádali ruského prezidenta Vladimira Putina, aby se stal garantem krymské autonomie a národních zájmů tamních obyvatel.

Konstantinov dnes přicestoval v čele delegace krymských poslanců do Moskvy. S šéfem ruské Státní dumy Sergejem Naryškinem mají krymští zastupitelé jednat o "humanitární spolupráci".

Dnešní podoba ukrajinského státu byla dokončena v roce 1954, kdy Nikita Chruščov daroval Ukrajincům Krym u příležitosti 300. výročí připojení Ukrajiny k Rusku. Stalinský teror zcela eliminoval ukrajinské národní hnutí, jeho obnova začala až s destalinizací. Po uvolnění 60. let následovala opětovná a tvrdá rusifikace, její konec nastal až v druhé polovině 80. let. V souvislosti s rozpadem SSSR vyhlásila 24. srpna 1991 Ukrajina skutečnou nezávislost.

Jelikož část Ukrajiny byla dříve i součástí Polska, Rakouska-Uherska, bývalého Československa nebo Rumunska, mají západní oblasti země na rozdíl od těch východních stále silné kulturní vazby na střední Evropu.

Proruské a ruskojazyčné obyvatelstvo žije především na průmyslovém východě země, který je Janukovyčovou domácí půdou, a na jihu, převážně na Krymu. Tyto oblasti podporují integraci s Ruskem, informuje iDnes.cz.

Na Ukrajinu nejezděte

Lídr opoziční strany UDAR Vitalij Kličko vyzval ukrajinské obyvatelstvo k vytváření oddílů domobrany. "Spojujte se v zájmu ochrany svých životů a majetku. Spolu se sousedy a přáteli nedopusťte další zvůli na ulicích," uvedl. Asi 50 opozičních aktivistů blokuje koleje před vlakem, který veze výsadkáře z Dněpropetrovsku do Kyjeva. Vlak s deseti vagony a 500 vojáky je držen na malé stanici na východní Ukrajině.

České ministerstvo zahraničí apeluje na české občany, aby v současné době necestovali na Ukrajinu. Pokud se do země ale přece jen vydají, mají se registrovat v databázi cestovatelů Drozd. Ukrajinské ministerstvo zdravotnictví potvrdilo smrt dalších lidí v centru Kyjeva, počet obětí tak vzrostl na 37, většinu postřelila policie.