Krize na Krymu děsí: Putin mimo realitu, Slovensko se bojí o hranici

"Vždy jsme tvrdili a budeme tvrdit, že když na území suverénního státu vyvíjejí aktivity vojska jiného státu bez mandátu příslušné mezinárodní organizace, tak jde o porušení mezinárodního práva," řekl Fico novinářům. Dodal, že předsedové vlád zemí visegrádské čtyřky odstartovali konzultace k vývoji na Ukrajině. Podle Fica je potřeba, aby se nynější konflikt řešil diplomatickou cestou. "Musíme udělat všechno pro to, aby nebyly použity zbraně a aby toto porušení mezinárodního práva bylo řešeno standardními diplomatickými a politickými cestami," uvedl Fico. Odmítl výzvu slovenské opozice, aby Bratislava na protest proti vojenské invazi na Krym stáhla z Moskvy svého velvyslance.

Slovensko podle Fica zvýšilo ostrahu společné, 98 kilometrů dlouhé hranice s Ukrajinou, která je součástí vnějších hranic EU. "Obáváme se toho, že ukrajinská strana není schopna zvládnout bezpečnostní situaci na své straně. Chceme zabránit, aby se na území Slovenska dostaly různé kriminální živly, případně další lidé, kteří na území Slovenska nemají co dělat," řekl Fico.

Slovenská policie ještě dopoledne informovala, že v souvislosti s napjatou situací na Ukrajině nezaznamenala incidenty na společné hranici se svým východním sousedem a že Slovensko provádí ochranu hranice s Ukrajinou v obvyklém režimu.

Bude Rusko odstřiženo od zbytku světa?

Případné hospodářské sankce západních zemí vůči Rusku by poškodily obě strany. Je dokonce možné, že by způsobily větší újmu těm zemím, které by je uvalily, než Rusku. Uvedl to dnes šéf Americké obchodní komory v Rusku Alexis Rodzianko.

Podle některých investorů a ekonomů však bezprostřední kroky směřující k omezení obchodování s Ruskem nehrozí. Evropa zůstává vysoce závislá na energetických dodávkách z Ruska. Obchodní výměna mezi Ruskem a Spojenými státy je sice omezená, v Rusku mají nicméně významné aktivity některé americké společnosti (ropný gigant Exxon Mobil či výrobce letadel Boeing).

"Bude Rusko odstřiženo od zbytku světa? To je velmi nepravděpodobné, protože Rusko dodává světu ropu, plyn a další suroviny," uvedl Rodzianko. "Sankce poškozují obě strany. Stranu, která je uvaluje, možná dokonce ještě více než stranu, která jim čelí," dodal.

Náměstek ruského ministra hospodářského rozvoje Andrej Klepač dnes agentuře Reuters řekl, že Rusko čelí období napjatých vztahů s Evropskou unií a Spojenými státy, což ovlivní jeho ekonomiku. Ruské akcie dnes kvůli obavám ohledně ukrajinské krize prudce oslabovaly a ruský rubl se propadl na nová rekordní minima vůči dolaru i euru.

Česká exportní banka (ČEB) nebude kvůli současné krizi na Ukrajině financovat nové projekty v této zemi, napsal server Ihned.cz. Zároveň nebude navyšovat úvěrové limity na existující projekty tuzemských firem na Ukrajině. Potvrdila to mluvčí banky Věra Dušková. Podle výroční zprávy za rok 2012 evidovala ČEB na Ukrajině úvěry za 2,3 miliardy korun.

Británie a Německo si neberou servítky

Merkelová se Putina snažila přesvědčit, aby se vrátil k jednacímu stolu. Putin prý přislíbil, že přistoupí k jednáním za pomoci kontaktní skupiny pod vedením Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, ruské vojenské manévry přesto obhajuje.

Kancléřka ovšem pohyb ruských jednotek na ukrajinském území považuje za naprosto nepřijatelné porušení mezinárodního práva. Podle New York Times prý hned po rozhovoru s Putinem telefonovala americkému prezidentovi Baracku Obamovi a řekla mu, že si není zcela jistá, zda je Putin v kontaktu s realitou, informuje Rozhlas.cz.

O míře znepokojení ve Velké Británii zase svědčí skutečnost, že premiér David Cameron dnes bude řídit zasedání Národní bezpečnostní rady státu. Žádný z ministrů se také například neobjeví na paralympiádě v Soči. Členové londýnské vlády si ve svých výrocích opravdu neberou servítky. Šéf britské diplomacie William Hague například na BBC Radio 4 označil současné dění na Ukrajině za „nejhorší krizi na evropské půdě v 21. století". Pro kroky Ruska prý neexistuje ospravedlnění. 

Svět žádá misi OBSE

Švýcarský ministr zahraničí Didier Burkhalter dnes navrhl vyslání mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), jíž nyní předsedá, na Ukrajinu. Mise má vyšetřit údajné "incidenty" v této zemi.

Vysláním mise pozorovatelů na Ukrajinu se zabývala dnešní mimořádná schůzka OBSE ve Vídni, oznámil Burkhalter v Ženevě na zasedání Rady OSN pro lidská práva. Okamžité vyslání takové mise dnes požadoval zástupce USA Daniel Baer. Mise by se podle něj měla pokusit "zajistit ochranu menšinových práv" a "dohlížet na respektování územní celistvosti" Ukrajiny.

Burkhalter rovněž oznámil, že Švýcarsko se pokusí prosadit kontaktní skupinu OBSE, která by Ukrajině pomáhala v období transformace a koordinovala by mezinárodní pomoc.