Válka o Krym se přesouvá na internet, z Rusů jsou nacisti

Bezpečnostní odborníci uvádějí, že nyní zažívají nezvykle vysoký počet útoků DDoS (denial-of-service, odmítnutí služby), při nichž hackeři zaplaví server vysokým počtem požadavků ve stejnou chvíli, a vyřadí ho tak z provozu. Tyto útoky byly zaměřeny jak na prozápadní, tak proruské ukrajinské zpravodajské weby.

Při nejméně jednom případu se hackerům úspěšně podařilo znectít internetovou stránku Kremlem financované zpravodajské sítě Russia Today, kde v titulcích a článkách slovo "Rusko" nahradilo slovo "nacisti". Jeden z titulků pak například zněl: "Putin: Nacističtí obyvatelé, vojáci jsou ohrožováni na Ukrajině, potřebují ochranu ozbrojených sil."

Podle krymských úřadů není nová ukrajinská vláda legitimní. O budoucnosti poloostrova s ní proto jednat nebudou, prohlásil proruský premiér Sergej Aksjonov. „Jsou to samozvanci, kteří k moci přišli násilím. My rozhodneme demokraticky, zda chceme být součástí Ukrajiny a v jaké formě," říká zase jeden z členů proruské krymské domobrany.

Ta spolu s ruskými vojáky patroluje u obklíčených ukrajinských základen a chce zajistit i hladký průběh referenda, které má podle krymského premiéra rozhodnout o případném odtržení poloostrova. Jak dlouho zde ale zůstanou ruští vojáci, to Aksjonov odmítá říci, uvedl Rozhlas.cz.

Krym je strategický a ekonomicky přínosný, z geografického, historického a kulturního hlediska však „skutečnou Ukrajinou" není a země ho může obětovat. Mnohem závažnější by bylo štěpení jejích vnitřních částí. Nejde jen o ruské ambice, osud krajanů podezřele hodně leží na srdci i Maďarům a Rumunům. Kotvou jsou nyní oligarchové, někteří najmenovaní do oficiálních funkcí, kteří v citlivých regionech přesvědčují obyvatele o nutnosti zachování územní integrity. 

Rusko vždy považovalo Krym za svoji součást a patrně nikdy nepochybovalo o tom, že ho jednou zase ovládne. Obyvatelstvo Krymu, které říká hřivně rubl a uctívá ruskou černomořskou flotilu, ho v těchto nadějích podporovalo. Bezproblémová invaze na Krym a reakce ukrajinských regionů by prezidenta Putina mohly přivést k myšlence, že je lepší udělat dva kroky vpřed a jeden zpátky než nečinně přihlížet. Podle serveru e15.cz jeho chuť riskovat konflikt na vnitřním ukrajinském území by mohla být utlumena ochotou nové ukrajinské vlády jednat s Ruskem o spolupráci a poskytnout ruskojazyčné menšině větší práva. Obě strany již jednají na ministerské úrovni.