Lavrov rázně: Dochází k tektonickým změnám, Rusy v cizině musíme chránit

Lavrov obvinil západní státy, že se za každou cenu snaží obhájit svou výjimečnost, místo toho, aby se řídily zásadami mezinárodního práva. "Krizovou situaci na Ukrajině nevyvolalo Rusko. Je to vnitropolitická krize v mnohém vyprovokovaná zvenčí, kterou provází porušování ukrajinské ústavy," řekl ruský ministr. Ve světě podle něj dochází k "tektonickým změnám", které se západní země snaží zbrzdit.

Dnes odpoledne má krymsko-ruskou smlouvu o připojení a příslušný ústavní zákon ratifikovat Státní duma (dolní parlamentní komora). Rada federace (horní komora) má ratifikaci v plánu v pátek. K ukončení legislativních procedur pak už bude zapotřebí jen podpis Putina. Krym a město Sevastopol pak budou zařazeny do článku 65 ruské ústavy.

Pokud jde o přičlení Krymu k Ukrajině Nikitou Chruščovem, byl poloostrov „správně" připojen k nejbližší pevnině, z níž fakticky zeměpisně vyčníval a na níž byl závislý coby na zdroji zavlažování, pitné vody i energetických dodávek. Z hlediska mocenských zájmů Kremlu to možná nebylo tak prozíravé jako vydržování ruské republikové exklávy v odstřižené Kaliningradské oblasti (díky níž má dnes Rusko v týlu NATO po zuby ozbrojené předmostí), ale čistě prakticky to život na Krymu usnadnilo, píše Česká pozice.

Ruský anšlus ho ale zkomplikuje, protože pozemního spojení s ruskou pevninou se obyvatelé Krymu dočkají, až bude hotový most přes Kerčský průliv, na jehož výstavbu se Kreml nezmohl ani 70 let po jeho naprojektování.

Na rozdíl od Krymu netvoří většinu obyvatel Charkova, Doněcku, Oděsy či Dněpropetrovsku etničtí Rusové, nýbrž ruskojazyční Ukrajinci. V jejich venkovských zázemích převažují rodilí mluvčí ukrajinštiny. Ruskojazyčné oblasti tudíž nejsou nijak přesně zeměpisně oddělené, ale jde o pozvolný přechod od západu na východ, kde celý rozsáhlý střed Ukrajiny není jasně vyhraněný. Byť tam žijí většinou méně „národně uvědomělí" občané než ti ve Lvově, ruskou invazí do ukrajinského vnitrozemí by Putin mohl spustit doslova bratrovražednou občanskou válku.

Ani to by však Západ nedonutilo k otevřenému střetu s Ruskem. Zůstalo by opět nanejvýš u sankcí. Avšak tím, že kremelská diplomacie Západu naznačila, že musí počítat právě i s možností ruského vpádu do pevninské Ukrajiny, přiměla ho schovat si opravdové sankční trumfy do rezervy. Kdyby Západ kvůli Krymu hned vystřílel všechny své embargové náboje, na vjezd ruských tanků do Charkova, potažmo do Kyjeva by mu pak nezbylo než bezmocně koukat, dodává server ceskapozice.cz.