Putin ratifikoval připojení Krymu, poslanci napadli Západ za sankce

"Blahopřeji všem obyvatelům země, všem občanům Ruské federace a obyvatelům Krymu a Sevastopolu k této události, která je nade vší pochybnost význačná," řekl prezident před podpisem dokumentu.

Putin rovněž podepsal ústavní zákon o rozšíření počtu subjektů Ruské federace z dosavadních 83 na 85. Rozšíření počtu členů federace bude zachyceno ve změně článku 65 ruské ústavy, který jmenovitě subjekty federace vypočítává.

Putin dnes zároveň jmenoval Olega Belavenceva svým stálým politickým představitelem v nově zřízeném "Krymském federálním okruhu".

Obě komory ruského parlamentu včera a dnes splnily závazek, že proceduru připojení ukončí v maximálně krátké době. 

Rada federace rovněž přijala zvláštní prohlášení k sankcím, které na několik dalších ruských činitelů ve čtvrtek uvalily Spojené státy a Evropská unie. Krok Západu horní komora označila za "bezpříkladný akt politického vydírání a snahu potrestat Rusko za prosazování nezávislé zahraniční politiky".

Putin - Hitler, nebo Bicmarck?

Po svém zvolení prezidentem v roce 2012 Vladimir Putin čelil masovým protestům v moskevských ulicích. Podle Petra Koláře, bývalého českého ambasadora v Moskvě, je tak možné číst současné kroky Kremlu jako způsob, kterým si Putin upevňuje pozici - tím spíš, že se bude chtít o prezidentský úřad ucházet znovu.

O snaze získat plusové body u ruské veřejnosti hovoří také politolog ze Západovirginské univerzity Boris Barkanov, který Putina popisuje jako inteligentního, strategického a především racionálního hráče, jenž se na politiku nedívá růžovými brýlemi. "Krymská intervence byla taktická odpověď na dramatické a neočekávané vývoje na Ukrajině," napsal Barkanov ve svém komentáři pro Washington Post. "Rusko mělo skutečné, byť poněkud přepjaté obavy z nestability a násilí a potřebovalo páku pro budoucí diplomatickou obranu svých zájmů."

Toto mocenské, ale "věcné" chápání ruských aktivit pak podle Barkanova odporuje argumentu, že Putina k teritoriální expanzi žene filosofie eurasianismu. "Populární pohled na Putina jako na diktátora je karikatura toho, jak ruská politika skutečně pracuje," zdůrazňuje. "Někteří říkají, že Putin může být novým Hitlerem. Lepší historickou analogií ovšem je myslet na Putina jako na ruského Bismarcka pro 21. století." Analýzu pro ČT napsal Vratislav Maňák.