Putinův oligarcha se směje: Sankce od USA beru jako vyznamenání

"Skutečnost, že jsem byl zařazen na seznam, byl možná malé překvapení, ale taky to byla pro mne pocta," řekl Timčenko podle agentury Reuters v rozhovoru pro ruskou státní televizi.

Miliardář stihl prodat svůj podíl v obchodní společnosti Gunvor ještě den před tím, než se jeho jméno ocitlo na sankčním seznamu. Tato okolnost mu prý v podnikání způsobila jen drobné potíže.

"Nějaké (problémy) vznikly, protože některé banky začaly vytvářet jisté potíže. Uvědomují si, s kým mají co do činění, a bojí se," připustil. "Ale celkově nejde o nic vážného, protože jsme předvídali, co se může stát, a tak jsme se o naše aktiva postarali v předstihu," poznamenal o přesunu kont do ruských bank.

Timčenkovy výroky zapadají do vzdorné nálady, s níž ruští představitelé a podnikatelé přinejmenším na veřejnosti odpovídají na sankce vyhlášené Spojenými státy a Evropskou unií.

Oligarcha je zřejmě nejvýraznější postava na americkém seznamu, přijatém v reakci na ruskou anexi ukrajinského poloostrova. Tu Moskva podnikla po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče kyjevskými demonstranty. Podle amerického ministerstva financí ruský prezident Vladimir Putin měl v Gunvoru investice a možná má přístup k peněžním zdrojům Gunvoru. Takové tvrzení však jak Kreml, tak Gunvor popřely.

V interview, natočeném během Timčenkovy návštěvy Číny, naznačil, že se hodlá věnovat více podnikatelským příležitostem v Asii.

Odborníci na problematiku sankcí se dělí na dva tábory – na ty, podle nichž sankce většinou nefungují, a ty, podle nichž nefungují prakticky nikdy, píše finmag.penize.cz.

Gary Hufbauer, ekonom z Petersenova institutu pro mezinárodní ekonomii ve Washingtonu, tvrdí, že sankce jsou účinné zhruba ve 30 procentech případů. Pochybuje však, že opatření zavedená prezidentem Obamou, který jim říká „lehké sankce", na Ukrajině k něčemu budou. „Míra úspěšnosti symbolických, či ‚lehkých'sankcí, vůči autokratickým režimům, zejména v případech, kdy se jimi vymáhají územní ústupky, je nižší," tvrdí. Kdo podle něj čeká, že tato opatření vyženou Rusy z Krymu, nechť si nedělá velké naděje.

Pesimisté malují ještě chmurnější obrázek. Politolog z Chicagské univerzity Robert Pape vypočítal, že sankce v minulosti zabraly pouze v pěti procentech případů. Nepřekonatelnou překážkou je podle něj skutečnost, že „dnešní státy raději strpí nezanedbatelné strádání, než aby upustily od kroků, které považují za národní zájem".

Zastánci sankcí se mohou přihlásit o úspěch v případě Íránu, který po roce hospodářské války nedávno svolil k dočasným omezením svého jaderného programu. Zatím je však příliš brzy hádat, zda tento krok povede k trvalejšímu řešení.