Lavrov kličkuje: Vyzval k propuštění členů OBSE, zároveň obviňuje Kyjev

"Rusko se domnívá, že dialog mezi kyjevskými úřady a jejich oponenty na jihovýchodě země by mohl probíhat pod záštitou OBSE," řekl Lavrov. "Doufáme, že naši západní kolegové nebudou Ukrajincům bránit, aby se dohodli, jak budou dál žít," dodal.

V Santiagu de Chile předtím šéf ruské diplomacie vyzval k osvobození evropských vojenských komisařů zadržovaných ve Slavjansku. Dodal ale, že za tamní "síly domobrany" nemůže Rusko rozhodovat. Evropští pozorovatelé byli podle jeho názoru ve Slavjansku "nastrčeni".

Skupinu vojenských kontrolorů, mezi nimiž je i vyšší důstojník české armády, zadrželi proruští radikálové minulý týden v pátek. Pro jejich propuštění si kladou řadu podmínek, mimo jiné i zrušení sankcí, které proti vůdcům separatistů tento týden vyhlásila Evropská unie.

Podle Lavrova jsou "stoupenci federalizace" na východě Ukrajiny pod stálým tlakem Kyjeva, který jim vyhrožuje ozbrojeným násilím. Monitorovací misi, která na Ukrajině působí pod hlavičkou OBSE, pozvala do země ukrajinská strana, připomněl ruský ministr.

Podle Lavrova si ukrajinská strana byla dobře vědoma, jaká je situace ve Slavjansku ovládaném ozbrojenci nepřátelskými Kyjevu. "Proč je vezli právě tam, není jasné," poznamenal na tiskové konferenci Lavrov.

"Vyzýváme k osvobození evropských důstojníků, které podle mého názoru prostě nastrčili," řekl Lavrov. "Nesluší se brát si příklad z kyjevských úřadů, které z politických důvodů zadržují veřejné činitele a nehledě na závazky přijaté v Ženevě je odmítají propustit z věznic," konstatoval s odkazem na výsledky nedávné ministerské schůzky v Ženevě, která mimo jiné vyzvala k amnestii pro zadržované osoby.

Úřadující prezident Ukrajiny Oleksandr Turčynov vyzval všechny oblasti, aby se připojily k obraně Ukrajiny. Už dříve nařídil každému regionu zřídit prapory územní obrany. „Není žádným tajemstvím, že Rusko shromažďuje své jednotky na severní, východní a jižní hranici s Ukrajinou. Moskva je připravená napadnout naše území," prohlásil včera Turčynov během setkání s nejvyššími představiteli oblastních úřadů.

Turčynov zároveň vyzval k čistkám ve vedení policie, informuje ČRo. Řada velitelů pořádkových sil totiž v posledních týdnech ustoupila tlaku separatistů na východě země a přidala se na jejich stranu: „Na Ukrajině operují najatí vojáci, špehové a speciální jednotky. Naším cílem je chránit ohrožené regiony, jako jsou třeba Charkov a Oděsa, před teroristy. Já osobně na to dohlédnu."

Krize postupuje do Asie

"Nejostřeji se proti ruskému vměšování do ukrajinských záležitostí postavil Uzbeki­stán. Má pro to své důvody – snaží se najít jakýsi modus vivendi se Spojenými státy a zároveň má ve hře i čínský faktor. Sází prostě na multivektorovou zahraniční politiku a od Ruska se snaží izolovat, co to jde. Turkmenistán, ten je řekněme inertní. Z turkmenských médií ani ze signálů z ministerstva zahraničí není možné vysledovat, co si vlastně o Ukrajině myslí," řekl pro týdeník Ekonom Slavomír Horák z Fakulty sociálních věd UK.

"Jediným členem Euroasijské unie (protivník EU, kterého se snaží vytvořit Rusko) je Kazachstán a tamní reakce jsou smíšené. Řada kazašských podnikatelů si stěžuje na příliv levného ruského zboží a služeb. V Kyrgyzstánu a Tádžikistánu se pak vedou bouřlivé debaty o tom, jestli do unie vstoupit. Obě země jsou členy WTO, což by přístupová jednání komplikovalo. Navíc zvláště v Kyrgyzstánu je mnoho odpůrců vstupu," pokračuje Horák.

Střední Asie se bojí i sankcí proti Rusku. "Hlavní hospodářský vektor ze Střední Asie směřuje do Číny, to je pravda. Na druhou stranu je tam ale celá řada ruských investic do významných, strategických projektů, jako jsou například hydroelektrárny v Kyrgyz­stánu. Druhým a mnohem důležitějším faktorem je pak migrace, a to zvláště pro Uzbekistán, Kyrgyzstán a Tádžikistán. Například ze sedmi milionů Tádžiků jich milion pracuje v Rusku. V momentě, kdy se ruská ekonomika začne zadrhávat, přitom hrozí návrat migrantů a následné obrovské sociální a ekonomické problémy," doplnil Horák.