Kyjev odmítl referendum o celistvosti země, bojí se samopalů

Referendum přitom navrhla ukrajinská vláda jako ústupek separatistům, kteří na východě země chystají v neděli vlastní plebiscit. Proruští radikálové žádají federalizaci země, v opačném případě hrozí odtržením od Ukrajiny, Kyjev nadále trvá na centrálním uspořádání země s tím, že posílí pravomoci regionů.

Zamítavý postoj k navrhovanému referendu zdůvodnili poslanci obavou o bezpečnost členů volebních komisí. "Jakékoli referendum je možné vyhlásit jen v situaci, kdy je jistota, že občané nebudou hlasovat před hlavněmi samopalů," citoval list Ukrajinska pravda poslance Andrije Senčenka.

Myšlenku referenda podle ukrajinských novin podporují prakticky všechny poslanecké frakce. Hlasovat je ale podle názoru poslanců možné až v době, kdy separatisté složí zbraně a jejich odpor se podaří lokalizovat.

"Obyvatelé chtějí mít hlavně klid. Podle průzkumů a ohlasů momentálně ani příliš nepociťují nějaké velké ohrožení ze strany kyjevské vlády, přestože to neznamená, že by ji dvakrát milovali. Nemyslí si, že by je chtěla zničit, spíše se bojí budoucích reforem, které přinesou nezaměstnanost a další problémy. Počet těch separatistů v jednotlivých městech – tedy především v Doněcku, Luhansku a Charkově – zatím není nijak ohromující, odhaduje se na dva až tři tisíce, maximálně pět tisíc," prohlásil pro Lidovky politolog Karel Svoboda.

"List Ukrajinska pravda nedávno přinesl informaci o tom, že Rinat Achmetov, tedy největší ukrajinský oligarcha a zásadní osobnost ukrajinského Východu, během minulých dní třikrát hovořil s Vladimirem Putinem. Měli bychom brát v úvahu také tu variantu, že za protesty mohou stát i významní východoukrajinští činitelé, kteří chtějí oslabit centrální vládu a ukázat její neschopnost, aby si v nadcházejících volebních střetech připravili půdu pro vlastní politické zájmy," upozornil Svoboda.

"Rusko nemá zájem, aby byla stávající prozatímní vláda úspěšná, o tom není sporu. Současná vláda je pro asociační dohodu s EU, dává jasně najevo, že příklon Ukrajiny k Evropě chápe jako trvalý jev, nikoli jako nějakou kosmetickou změnu, čili Rusové mají ze svého úhlu pohledu veškeré důvody pro to, aby její autoritu podkopávali. A k tomu je východ Ukrajiny jako dělaný: máme před sebou hornickou a dělnickou oblast, pro jejíž obyvatele je prioritou práce a bezpečí, nikoli řeči o demokracii. Rusko toho sentimentu šikovně využívá. Tvrdí: My jsme jistota, Kyjev je ohrožení jistot," vysvětluje odborník.