Rebelové na Ukrajině volají Putina, ten je dnes zaskočil. Co žádá?

"Prosíme představitele jihovýchodu Ukrajiny, stoupence federalizace země, aby odložili referendum naplánované na 11. května letošního roku," prohlásil Putin. V referendu měli obyvatelé Doněcké a Luhanské oblasti odpovědět na dotaz, zda souhlasí se státní samostatností "lidových republik", které doněčtí a luhanští separatisté vyhlásili.

Separatisté jsou ochotni Putinův návrh zvážit, vysloví se k němu nejspíš ve čtvrtek, řekl agentuře RIA-Novosti mluvčí doněckých radikálů Roman Ljagin. Jeho slova potvrdil agentuře Reuters vůdce "Doněcké lidové republiky" Denis Pušilin. "Projednáme to zítra (ve čtvrtek) na našem lidovém shromáždění. Prezidenta Putina si hluboce vážíme. Považuje-li to (odklad referenda) za nezbytné, budeme o tom pochopitelně diskutovat," uvedl.

Putin se vyslovil i k připravovaným ukrajinským prezidentským volbám, které jsou naplánovány na 25. května. "Samy o sobě jsou volby krokem správným směrem," řekl prezident. "Nic ale nerozhodnou v případě, že Ukrajincům nebude jasné, jak budou zaručena jejich práva po prezidentských volbách," dodal.

Psali jsme: Rozpad Ukrajiny opět ve hře, separatisté chystají referendum. Co bude pak? Rusko vylučuje brzká jednání o Ukrajině. Chce do nich zapojit separatisty  

Putin oznámil, že přikázal ruským jednotkám stáhnout se z míst "vojenských cvičení" při ukrajinských hranicích. Podle západních vojenských zdrojů je v pohraničí soustředěno 40.000 ruských vojáků.

Ruští politici dnes kritizovali cvičení vojsk NATO v Estonsku. „V NATO by si měli uvědomit, že nesou odpovědnost za zločinné akce svého partnera," prohlásil stálý ruský představitel při NATO Alexandr Gruško. Ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že to, co se teď na Ukrajině děje, už nejsou jen pochody oslavující nacistické zločince. 

V pobaltských zemích Aliance kvůli situaci na Ukrajině a především přítomnosti ruských vojsk na ukrajinské hranici celkově ztrojnásobilo počet stíhaček, které mají vzdušný prostor nad Litvou, Lotyšskem a Estonskem chránit.

Kanada kromě letadel vyslala také válečnou loď HCMS Regina, vyzbrojenou torpédy a protilodními a protiletadlovými střelami. Dosud bylo plavidlo nasazeno v protipirátské a protiteroristické misi u břehů východní Afriky.

Kromě toho kvůli rostoucímu napětí kanadský premiér Stephen Harper oznámil vyslání asi padesátky kanadských vojáků do Polska. Tam se na základně Świedwin, asi 500 kilometrů severozápadně od Varšavy, připojí ke 150 americkým výsadkářům a zúčastní se série manévrů s polskými jednotkami. "Budou procvičovat výsadkové operace a pěchotní dovednosti. Cvičení má za cíl zlepšit interoperabilitu a připravenost aliance," uvedl kanadský premiér.

Podobně zareagovala také Británie. Londýn vyslal do Estonska na cvičení 1. prapor vévody z Lancasteru. "Jde o udržování úzkých pracovních vztahů s našimi klíčovými spojenci v regionu," konstatoval britský ministr Philip Hammond. Informuje o tom Natoaktual.cz.