Putin stvořil Euroasijskou hospodářkou unii: Impérium, či torzo?

Vznik rusko-kazašsko-běloruské celní unie a jednotného trhu mají do konce roku potvrdit parlamenty všech tří signatářských zemí, což je považováno za formalitu. Ještě letos by se k paktu měly připojit Kyrgyzstán a Arménie. Iniciátor unie Rusko doufá, že následovat budou další postsovětské státy.

Celkový hrubý domácí produkt tří integrovaných ekonomik dosahuje částky 2,7 bilionu dolarů. Klíčovou roli v novém uskupení bude hrát podle očekávání Rusko. Smlouva předpokládá volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a pracovních sil a koordinaci rozvoje klíčových hospodářských sektorů. Hlavním výkonným orgánem se stane Euroasijská hospodářská komise.

Rusko dlouho doufalo, že členem EAHU bude i Ukrajina; podle některých ruských hospodářských expertů bez Kyjeva je unie pouhým torzem. 

Podle Putina má dnes uzavřená smlouva "epochální, historický význam" a povýší hospodářskou spolupráci zúčastněných zemí na novou úroveň. Žádná ze signatářských zemí přitom podle šéfa Kremlu neztratí svou svrchovanost. Rusko, Kazachstán a Bělorusko dostanou možnost posílit své pozice na světových trzích, řekl Putin. EAHU se podle něj stane "přitažlivým střediskem hospodářského rozvoje".

Kazašský prezident Nursultan Nazarbajev spojuje nové uskupení s nadějí, že z hospodářského střediska Kazachstánu Alma-Aty se stane "světové finanční centrum".

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko má podle agentury Interfax vůči smlouvě určité výhrady. Dokument dnes nicméně označil za přijatelný kompromis. Bělorusko si během přípravy smlouvy stěžovalo, že Moskva se snaží "nalinkovat" nejen formy hospodářské spolupráce, ale i politický život zúčastněných států.

Eurasijská integrace se stala realitou až v předvečer ruských prezidentských voleb z března 2012. Vladimir Putin tehdy publikoval v ruském deníku Izvestija článek, v němž vyzýval k vytvoření Eurasijské unie jako protiváhy Evropské unie, uvedl server iHned.cz.

Toto rozhodnutí na jednu stranu souvisí s představou velké části ruského politického establishmentu o tom, že se Rusko může znovu stát světovou velmocí jedině tehdy, když ovládne postsovětský prostor. Například vlivný ruský politolog Sergej Karaganov věří, že po spojení Ruska, Běloruska a Ukrajiny se tento státní útvar opět stane světovým impériem.

Je nutné dodat, že ruská vládnoucí elita měla vždy velmi blízko k nějaké formě státního mesianismu, ať už byl carský, či sovětský. Na druhou stranu pak rozhodnutí o posílení integrace v postsovětském prostoru souvisí s obavami Kremlu z toho, že prostřednictvím Východního partnerství EU dojde k postupné integraci západních a jižních sousedů do euroatlantických integračních struktur. Ne náhodou ukrajinské drama začalo právě ve spojitosti s Vilniuským summitem Východního partnerství. Malou a chudou Arménii se Moskvě ještě podařilo od podpisu asociační dohody s EU odradit kombinací zastrašování a finančních výhod. U Ukrajiny již tato taktika nefungovala.

"Ukrajinská krize jasně ukazuje, že proti evropské soft power dokáže Kreml nasadit jen vlastní neohrabanou hard power. Rusko, jehož hospodářství je závislé na exportu uhlovodíků, není a jen tak nebude atraktivní partner pro hlubší integraci. Navíc dodejme, že ruský HDP je takřka totožný s italským. I když se to na první pohled nemusí zdát, Rusko je oproti EU ekonomický trpaslík," uvedl pro iHned.cz Václav Lídl, analytik AMO.