Fiasko: Putin se těšil na start rakety, něco se ale pokazilo +VIDEO

První zkušební let, který byl už ve středu o dva dny posunut, měl vynést druhý stupeň rakety s maketou umělé družice a dopadnout na území ruského poloostrova Kamčatky na Dálném východě. Projekt, který stojí 100 miliard rublů (60 miliard korun), připravoval ruský kosmický průmysl dlouhých dvacet let. Dnešní start označovali odborníci za zlomovou událost v dějinách ruské kosmické technologie.

Přípravu ke startu v přímém přenosu sledoval prezident Putin. Po vypnutí podpůrných systémů a odkladu startu vyzval personál kosmodromu, aby mu do hodiny oznámil příčiny. Zprávu má hlavě státu dodat ministr obrany Sergej Šojgu. Podle ruských médií se má další pokus o start uskutečnit v sobotu.

Zdroj: YouTube

Dosavadní nosné rakety Proton pronásledovaly v posledních letech vážné nezdary. V polovině května se raketa tohoto typu zřítila krátce po startu z kazašského Bajkonuru. Předtím další Proton havaroval loni v červenci, kdy se zřítil minutu po startu. Předloni v srpnu spadl Proton, který měl vynést na oběžnou dráhu několik komunikačních družic. Počátkem června dokonce ruská tajná policie oznámila, že má důkazy o sabotáži ve výrobním závodě.

Podle zdroje z ruského ministerstva vnitra si vedení vesmírného střediska M. Khrunichev zpočátku neuvědomilo, že se může jednat o sabotáž. Později FSB zahájila vyšetřování, ve kterém bylo vyslechnuto 15 zaměstnanců a byly také podrobeny zkouškám na detektoru lži. Pokud bude sabotáž potvrzena, bude se jednat o jednou z drahých sabotáží v kosmickém průmyslu Ruska.

Úmyslná sabotáž může souviset hlavně s personálními problémy a naprostým nedostatkem pedagogické práce na pracovišti. Průměrný plat pracovníka v závodě M. Khrunichev je 30 tisíc rublů (645 eur měsíčně), což způsobuje problémy v získání kvalifikovaných odborníků v Moskvě.

Původně měl Proton létat – podobně jako mnoho jiných raket – coby nosič atomových zbraní. V daném případě mělo jít o „superzbraň" se silou sto megatun trinitrotoluenu, píše tajemstvi-vesmiru.cz.

Raketa se ovšem uchytila v kosmonautice, neboť po doplnění o třetí (případně i čtvrtý) stupeň mohla vynášet na nízkou oběžnou dráhu více než dvacetitunové náklady. Podepsána je tak pod mnoha hmotnými vojenskými i civilními ruskými satelity, vynášela většinu meziplanetárních sond (např. měsíční Lunochody nebo automaty Vega k Halleyově kometě), všechny ruské orbitální stanice stejně jako ruské moduly Mezinárodní vesmírné stanice.