Unikátní objev, tento nález archeologové v Rusku nečekali

Na jedné straně mince je vyražena vlčice kojící Romula a Rema, legendární zakladatele Říma. Na druhé straně je pak vyobrazena bohyně Roma, patronka města Říma.

Olejnik poznamenal, že vědcům není známo, že by na území Ruska byly v minulosti takové starověké mince objeveny. Podle něj nález pochází z počátku čtvrtého století.

"Je to skutečně unikátní nález. Vztahuje se ke čtvrtému století, období vlády Konstantina I., který mimo jiné ukončil pronásledování křesťanů a z křesťanství udělal hlavní náboženství. Někdejší vlastník nalezenou minci zřejmě nosil jako křesťanskou relikvii," předpokládá archeolog.

Od naturálií ke zlatu

V nejstarší době byly platidlem naturálie (slovo peníze – lat. „pecunia" je odvozeno snad od „pecus" - dobytek). Později se zavedly kusy mědi a bronzu (lat. „aes"), které se vážily a nakonec byly tyto kusy o určité váze označeny obrazem berana, býka, koně či vepře („aes signatum").

První skutečnou minci měli Římané od roku 335 př. n. l.: bronzový as. Razit minci směl pouze senát a za císařství ještě panovník. Od roku 269 př. n. l. se razil stříbrný denár (= 10 asů; zvaný též prostě „nummus" - mince) a sestercius (= 2 a ½ asu, zkr. HS); za druhé punské války měl denár 16 asů. Kolem roku 220 př. n. l. se začal razit victoriatus (¾ denáru, 12 asů). V roce 43 př. n. l. byl stříbrný sestercius nahrazen bronzovým o 4 asech, informuje server starenarody.cz.

Zlatou minci – aureus - jako první razil Sulla, pak Pompeius a Caesar (dal na ně jako první svoji podobiznu). Aureus měl 25 denárů a za Augusta měl zlaťák 8 g (ve 3. stol. n. l. za krize jen 4 g). Císař Konstantin Veliký razil zlatý solidus.

Bankovnictví se pokládalo za záležitost čistě soukromou. Průměrný úrok býval 4 % - 6 %, ale ani úrok 15 % se ještě za lichvu nepokládal. Na náměstích či v bazilikách stály i peněžní stánky, kde si bylo možno nechat vyměnit cizí měnu, peníze uschovat či půjčit.